Mistryně světa v duatlonu 2009 / 2009 World Duathlon Champion

Aktuality

SP Karlovy Vary (2018-09-03)

1. místo

ME Glasgow (2018-08-11)

6. místo

Upřímně řečeno se mi vůbec do letošního mistrovství Evropy nechtělo. Týden po Edmontonu byl hrozný a ještě v neděli jsem váhala, zda mám do Skotska vůbec cestovat. Můj zdravotní stav měl do idálu hodně daleko. Opět se ale prokázala má bojovná duše a nasedla jsem do letadla. Nakonec se i na mě usmálo štěstí, když po dvou sychravých dnech vysvitlo v den závodu sluníčko. Z vody jsem vylézala v silné čelní skupině za dvojicí odskočených soupeřek. Bohužel i zde poznamenal úvodní cyklistické kilometry pád, který měl, troufám si říct, rozhodující vliv na celý zbytek závodu. Na zemi skončila řada spolu favoritek, odpoutala se Nicola Spirig a stíhací skupina ztratila hnací motor. Spirig se sólo jizdou připojila k vedoucí dvojici, vytvořily si obrovský náskok a bylo téměř jasné, že si rozdělí všechny medaile. Naše skupina na těžké kopcovité trati vůbec nespolupracovala, takže nás ještě dojela skupina následující. Od začátku jsem běžela ve třičlenné skupince bojující o 4.-6. místo.  Byla jsem ráda, že jsem si běžeckou část předem neprohlédla. Mohla bych z ní mít divoké sny :). Nebyla to žádná klasická placka, na jaké jsme běžně zvyklé. V posledním okruhu se v kopci odpoutala Němka a bylo jasné, že po třetí v řadě budu na evropském šampionátu spurtovat s Belgičankou Claire Michel. Na sprint jsem si věřila. Bohužel jsem v úplném závěru dostala křeč do levého stehna a musela se spokojit s 6. místem. Za daných okolností to byl velmi slušný výsledek. Veliký dík patří trenérovi Jiřímu Seidlovi. Bez jeho pomoci bych se na start vůbec nemohla postavit.

glasgow

WTS Edmonton (2018-07-30)

24. místo

Zdraví je ošemetná věc. Po Hamburku jsem byla plná síly a motivace do další práce a těšila se na kopcovitou trať v Edmontonu. Dlouhá cesta si naneštěstí vybrala svou daň. Dva dny mně nepřetržitě teklo z nosu. Myslela jsem si, že bude do závodu vše v pořádku, ale mýlila jsem se. Už na plavání jsem cítila, že to není ono. V druhé polovině jsem už byla hodně kyselá. Vylézala jsem z vody sice v hlavním poli, ale první balík mi bohužel zase frnknul před nosem. Když se mi tentokrát podařilo skvěle naskočit do zpropadených treter, vybourala se přede mnou hned v první zatáčce novozélandská závodnice. Jen díky extra pohotové reakci jsem nespadla také. Musela jsem však vycvaknout, ztratila momentum rozjezdu a dala vale prvnímu balíku. Na těžké trati bylo obzvlášť cítit, že tělo není 100% v pořádku a závod mi vůbec nechutnal. Z cíle jsem se odebrala rovnou do lékařského stanu.

edmonton

WTS Hamburg (2018-07-20)

27. místo

Uplynulé tři týdny jsem strávila na vysokohorském soustředění ve francouzských Pyrenejích. Trénink byl pro mě spíše rekonvalescenční, snažila jsem se dát do kupy po zdravotních problémech a znovu nabít trochu síly a oprášit objemy. Do Hamburku jsem nejela s žádnými přehnanými ambicemi. Cítila jsem, že opravdové tréninky chybí a minimálně dva týdny práce by se mi ještě hodily.

Skvěle rozjetý závod, kdy jsem z vody vylézala s vedoucí ženou seriálu mistrovství světa, záhy zhatila fatální chyba. Ne nadarmo se říká, že depa jsou čtvrtou disciplínou triatlonu. Startovala jsem poprvé v nových cyklistických tretrách a nepodařilo se mi do nich naskočit. Ani na podruhé, ani na potřetí. Téměř všechny závodnice už stačily proběhnout okolo mě a samozřejmě jsem ještě znervózněla. Chybělo málo a musela jsem se dokonce vymotávat z bariér. Když se mi konečně podařilo nazout a nasednout, odehrával se už závod jinde. S výsledkem samozřejmě spokojená být nemohu. Pozitivní je, že jsem se konečně zase po dlouhé době cítila zdravá, předvedla jedno z nejlepších plavání a i běh byl přes značný výpadek srovnatelný s nejlepšími.

hamburg

SP Huatulco (2018-06-13)

DNF 

Po předchozím závodě v Cagliari mě čekalo velice těžké rozhodnutí, zda plánovanou cestu do Mexika úplně zrušit. Po pár lékařských vyšetření, kdy mi vyloženě cestu nezakázali, jsem se rozhodla podstoupit riziko a odletět. Bylo jasné, že v pořádku zdravotně nebudu, ale sedět doma umí každý. Sportovec prostě bojuje. Fyzicky jsem se cítila každým dnem lépe a tak byl největší komplikací dráždivý kašel a bolest v krku. Už před závodem jsem věděla, že není vůbec jisté, zda ho budu moci dokončit a a byla tak připravená i na tuto možnost.

K mému překvapení se závod vyvíjel až moc dobře. Po startu jsem se těsně před první bójkou zařadila za vedoucí závodnici a v poklidu, bez sebemenšího boje, jsem absolvovala zbytek plavecké části na druhé pozici. Z depa jsem již vyjížděla první. O spolupráci nikdo moc nestál, takže se brzo vytvořila vedoucí skupina čítající skoro celé startovní pole. Jezdila jsem neustále velice aktivně vpředu, protože jsem se nechtěla dostat do konfrontace s řadou lationskoamerických závodnic, které nejsou technicky nejvyspělejší. Z druhého depa jsem opět vybíhala první, nasadila své tempo a počkala, než mě doběhly další dvě závodnice. Pozici na čele jsem si kontrolovala a cítila se poměrně dobře. Naneštěstí mě v druhém okruhu postihl záchvat kašle, který nešel zastavit. Občerstvovací stanice byla v tu chvíli daleko, abych ulevila podrážděnému krku. Rázem bylo jasné, že se u mého jména místo pódiového umístění objeví nechtěná zkratka DNF. Přestože jsem o této možnosti předem věděla, bylo samozřejmě těžké nedojet tak skvěle rozjetý závod a sledovat finiš z poza druhé strany bariér. Ani na chvíli jsem však svého rozhodnutí absolvovat tento závod nelitovala. Mexiko je jednou z mých oblíbených závodních destinacích. Pořadatelé nám poskytli skvělé zázemí a místní vždy vytvoří skvělou atmosféru. Nicméně, v tuto chvíli, je pro mě nejdůležitější dostat své zdráví zpět do správných kolejí. Absolvuji další lékařská vyšetření a potřebuji si odpočinout nejet fyzicky, ale hlavně také psychicky.

Huatulco

SP Cagliari (2018-06-02)

25. místo

Náročný program posledních třech týdnů a přemíra stresu si v Cagliari vybraly svou daň. Ráno před závodem jsem se probudila s bolestí hlavy a střevními problémy. Snažila jsem se do závodu udělat vše, co bylo v mých silách, aby to můj výkon neovlivnilo. Bohužel na nejtěžší trati na okruhu světového poháru to šlo těžko zamaskovat. Jakmile zde člověk nebyl ve své kůži, draze za to zaplatil. První taktickou chybu jsem udělala hned při výběru startovní pozice na pontonu. Ta však nakonec můj výkon až tak neovlivnila. Ve vodě jsem se cítila dobře a vylezla v první skupině. V cyklistické části nás čekalo pět okruhů s těžkým stoupáním. V prvním okruhu jsem se zařadila do první skupiny. Nepodařilo se mi však dostat na takticky výhodnější pozice vepředu balíku a v druhém okruhu jsem za to zaplatila. Fakt, že místní trať se místy podobala cyklokrosu s mnoha výmoly a štěrkem v zatáčkách, mé jízdě nepřidala. V některých pasážích jsem měla vážně strach. Zbytek cyklistiky jsem absolvovala v druhé skupině. Běh byl od začátku tragédie. Křeče v břiše mně znemožnily jakékoli rychlejší tempo.  Konečné 25. místo si určitě za rámeček nedám, ale i to je sport. Náladu ze špatného výsledku mi zvedla skvělá společnost Jany Macháčové.

Cagliari

MČR Brno (2018-05-28)

1. místo

Po několika letech jsem opět absolvovala republikový šampionát, který letos pořádal můj mateřský oddíl v Brně. Po těžkém závodě v Jokohamě i hektickém programu po návratu v Čechách jsem byla hodně unavená. Nakonec to pro mě však byl sólo závod od startovního výstřelu až do cíle a v podstatě první bezhákový triatlon :). Jen doufám, že se mi podařilo ušetřit dostatek sil na nadcházející dva světové poháry.

Co je na tomto místě důležité zmínit, je smutný obrázek českého triatlonu v posledních letech. Na start MČR se postavilo pouhopouhých 7 žen, z toho ještě dvě cizinky. Díky pravidlu předjetí o kolo závod dokončily pouze 4 závodnice, přičemž 4. v cíli měla ztrátu 30 minut. V mužské kategorii nebyla situace o mnoho lepší. Sama jsem se necítila vůbec komfortně při představě, že jen kvůli pár lidem je v parný letní den uzavřena hlavní přístupová cesta na Prígl pro celé Brno. I přes to jsme se snažila předvést pěkný výkon, který však nesmazal hořkou pachuť. MČR by si rozhodně zasloužilo výraznější startovní pole, jako tomu bylo na začátku mé kariéry.

Brno

WTS Jokohama (2018-05-11)

7. místo

Kde jinde by měla začít olympijská kvalifikace než v japonské Jokohamě, která leží v jižní části Tokio Bay, kde se v roce 2020 uskuteční největší sportovní svátek.

Před závodem jsem se necítila tak dobře jako na Bermudách, ale každý závod je jiný.
Plavalo se tentokrát v neoprénech, protože závodu předcházelo několik velice chladných dní. Naštěstí se počasí umoudřilo a na závod bylo téměř ideální. Tentokrát jsem svou pozici během druhého plaveckého okruhu naopak vylepšila, na úplné čelo závodu to ale nestačilo. Cyklistickou část jsem opět odjela v druhé skupině. Tentokrát jsme si však přivezly do druhého depa výrazně nižší ztrátu a boj o první desítku byl otevřený. Od začátku se běželo opravdu rychle. Stehna mě pálily, ale vidina úspěchu byla silnější. Běžela jsem v pěti členné, později tříčlenné skupince, a postupně jsme smazávaly náskok závodnic z prvního balíku. Jeden z můj nejrychlejších běhů v životě mě vynesl na konečné 7. místo, což je po delší době zase skvělý výsledek. Ještě lepší je, že jsem se po prvních třech závodech dostala i na 7. pozici v celkovém pořadí seriálu mistrovství světa.

Jokohama

WTS Bermuda (2018-05-01)

11. místo

Letos poprvé zavítal seriál WTS na Bermudy, rodiště současné dvojnásobné mistryně světa Flory Duffy. O skvělou atmosféru tak bylo postaráno. Při ženském závodě to vypadalo, že přišli fandit snad všichni obyvatelé ostrovů. A Flora se jim odvděčila bezchybným sólo výkonem a suverénním vítězstvím.

Zaplavala jsme velice dobře první okruh, bohužel při strkanici a přeběhu do druhého jsem ztratila cenné vteřiny a pozice. Cyklistická část doznala konečně trochu změny. Oproti tradičním městským kritériím nás čekal i výživný kopec, a to hned 10x. Na kole jsem se cítila v kopci výborně. Naše skupina postupně sjížděla odpadlice z prvního balíku. Do druhého depa jsme však přijely s výraznou ztrátou na čelo závodu. Hned na začátku běžecké části v naší skupině vykrystalizovala silná pěti členná skupina, která si to rozdala o poslední místo v TOP 10. Já jsem skončila 11. a s předvedeným výkonem jsem mohla být spokojená. 

BermudaBermudaBermuda

WTS Abu Dhabi (2018-04-13)

14. místo

Co říci? Závod, na který asi všichni, kromě překvapivé vítězky, budou chtít co nejrychleji zapomenout. To je tak, když v poušti 3x do roka prší… Závodní trať, která byla jako v loňském roce designována na místní okruh F1, se proměnila v kluziště.  Závodu žen předcházel závod mužů, kde z 60ti členného startovního pole skončilo 38 závodníků na zemi, někteří i více než pouze jednou. Ani to nepřimělo ITU učinit změny pro nastávající závod žen a i ten se proměnil v “krveprolití”. Z TOP 10 skončilo na zemi 5 závodnic včetně dvojnásobné mistryně světa Flory Duffy, která je jednoznačně nejlepší cyklistkou našeho sportu a zvažovala i účast na Hrách Comonwealthu v kategorii horských kol. Jedna závodnice v bezvědomí, další se zlomenou pažní kostí. Ani má mise “udržet se v poloze vzpřímené" nevyšla. Přestože jsem se po závodě obávala zlomeniny zápěstí, rentgen zlomeninu neprokázal. Nicméně poškození bylo vážné a minimum času při pobytu v ČR před dalším zahraničním kempem mi nedovolilo se zranění věnovat pečlivěji. Má ruka není ani po 5 týdnech zcela mobilní, stále otéká a omezuje mě nejen v tréninku.

I tento závod ukázal, jak je důležité a v tomto případě doslova nezbytné cestovat na vrcholné závody s doprovodem. Za skvělý servis bych chtěla poděkovat trenérovi J. Seidlovi. Bez jeho pomoci bych nebyla schopná ani zabalit kolo, natož s ním na letišti manipulovat.

Konečné 14. místo není žádný propadák, ale byla jsem dobře připravená a měla na víc. Za normálních podmínek by se však celý závod vyvíjel úplně jinak.

Abu Dhabi