Úvodní stránka

• Facebook
• Twitter
• Instagram

Aktuality

Přeji všem příjemné prožití vánočních svátků a do nového roku hodně štěstí, zdraví a úspěchů v osobním i sportovním životě! (2009-12-20)

 

Austrálie (2009-12-14)

Milí příznivci, už uplynula nějaká doba, co „chytám bronz“ na jižních polokouli, proto bych se s vámi podělila o pár postřehů a zážitků.
Ostrov s rozlohou téměř 8 milionů km2, obklopen ze všech stran oceánem nabízí opravdu velice kvalitní podmínky pro zimní přípravu. Já jsem nalezla tréninkovou základnu přímo v hlavním městě Canbeře v jedné z nejúspěšnějších skupin současnosti pod vedením Dr. Darrena Smithe. Canberra je trochu nudné město, od metropole byl každý čekal asi více, ale pro trénink nabízí výborné podmínky: řadu měkkých cest na běh a kopcovité terény na kolo s minimem silničního provozu. Popravě řečeno Dr. Smith má na vedené tréninkového procesu řadu kontroverzních názorů a v ledasčem se nebojí jít zcela proti zaběhnutým pravidlům. Smysl jeho strategie však jednoznačně dokazují výsledky Lisy Norden, která v loňském roce skončila druhá v celkovém hodnocení Série mistrovství světa. Jeho cílem rozhodně není bezhlavě „bušit“ i za cenu zranění. Právě naopak, snaží se závodníka fyzicky a silově dokonale připravit na těžké dávky, aby je absolvoval zcela zdráv. Přestože naše skupina ještě pořád není kompletní, trénink má jednoznačně pozitivní náboj. S každým dalším členem přichází nové oživení, neboť každý je z jiného koutu planety.
Mým hlavním cílem zde je zlepšit plavání natolik, abych mohla po zbytek závodu bojovat s nejlepšími o přední příčky. Jelikož nepatřím k cyklisticky nejsilnějším závodnicím, dalším úkolem je získat v první řadě správné technické návyky a hlavně sílu. Pokud je člověk cyklisticky na výši, dokáže ušetřit velké množství energie do klíčové závěrečné disciplíny, kde se rozhoduje. Samozřejmě to vše v počátcích něco stojí i na úkor např. rychlosti. Nejde nám však o to vyhrát první závod MS v dubnu, ale o kvalitní stabilní výsledky po celou sezónu, které jsou vystavěny na pevných pilířích a které by zajistily vyšší umístění v konečném žebříčku série MS, jež je pravým obrazem kvality závodníků. Je těžké osvojit si řadu nových návyků a uvést je do praxe ze dne na den. Doufám, že  tedy mé výsledky v nadcházející sezóně budou mít vzestupnou tendenci.

Nezbývá než všem popřát krásný adventní čas a co nejméně zbytečného shonu! O vánočních svátcích, kterou jsou dobou, kdy bývá rodina pohromadě budu sice daleko od svých blízkých, ale oslavím je řádně,  jak jinak než prací :). Co mi bude kromě cukroví, samozřejmě, ještě chybět je sníh, ale 30°C a bikiny také nejsou v tomto ročním období k zahození :).

Nejlepší sportovec města Brna 2009 (2009-12-10)

V anketě o nejlepšího sportovce města Brna mi zářijový titul z MS v duatlonu vynesl první příčku před Rostislavem Vítkem, pokořitelem kanálu La Manche, a cyklistou Denisem Špičkou. Slavnostního vyhlášení v hotelu Voroněž jsem se kvůli pobytu na druhé straně zeměkoule nemohla zúčastnit, proto mé ocenění převzal osobní trenér Jiří Seidl.
Je třeba dodat, že v dané anketě jsem vyhlašována díky mé klubové příslušnosti v brněnském oddíle Ekol Elite Triathlon Team.

Sportovec roku 2009 (2009-12-01)

Každoročně vyhlašuje Klub sportovních novinářů Anketu Sportovec roku.  Z prvního kola, do kterého se zapojil rekordní počet 239 hlasujících, vzešla nominovaná desítka, mezi níž se teď bude rozhodovat o konečném pořadí. Slavnostní vyhlášení Sportovce roku 2009 proběhne v úterý 22. prosince v pražském hotelu Hilton. Kromě nejlepších jednotlivci budou vyhlášeny i kolektivy.

Jednotlivci (nominace 10 nejlepších v abecedním pořadí)
- Lukáš Bauer (běh na lyžích)
- Tomáš Berdych (tenis)
- Petr Čech (fotbal)
- Tomáš Kraus (skikros)
- Roman Kreuziger (cyklistika)
- Martina Sáblíková (rychlobruslení)
- Barbora Špotáková (atletika)
- Radek Štěpánek (tenis)
- Josef Váňa (dostihy)
- Šárka Záhrobská (sjezdové lyžování)

Uplynulý rok přinesl naší malé zemi řadu úspěchů a medailí. Je mi ctí, že jsem se ocitla alespoň v podvědomý některých novinářů a díky duatlonovému titulu mistryně světa jsem v nejprestižnější sportovní anketě 35. místo.

Další pořadí:
11. Zdeněk Štybar (cyklokros) 220 bodů, 12. David Svoboda (moderní pětiboj) 217, 13. Patrik Eliáš (hokej) 202, 14. Mirka Knapková (veslování) 184, 15. Petr Svoboda (atletika) 184, 16. Jaromír Jágr (hokej) 175, 17. Pavel Nedvěd (fotbal) 168, 18. Ondřej Polívka (moderní pětiboj) 152, 19. Roman Červenka (hokej) 134, 20. Ondřej Synek (veslování) 111, 21. Tomáš Hübschman (fotbal) 93, 22. Martin Prokop (motorismus) 85, 23. Lukáš Dlouhý (tenis) 77, 24. Tomáš Verner (krasobruslení) 75, 25. Milan Baroš (fotbal) a Dana Brožková (orientační běh) oba 70, 27. Martin Straka (hokej) 66, 28. Nikola Sudová (akrobatické lyžování) 50, 29, Martin Štěpánek (potápění) 47, 30. Jiří Hudler (hokej) 46, 31. Jan Kopecký (motorismus) 45, 32. Lukáš Krpálek (judo) 43, 33. Vladimír Šmicer (fotbal) 42, 34. Adam Ondra (sportovní lezení) 38, 35. Vendula Frintová (duatlon) a Veronika Vítková (biatlon) obě 34, 37. Jaroslav Bednář (hokej) 31, 38. Radek Jaroš (horolezectví) 30, 39. Lukáš Konečný (box) 28, 40. David Vršecký (motorismus) 27.

Volno a nová výzva (2009-11-26)

První týden volna jsem po posledním závodě strávila v Turecku. Bohužel počasí nám již moc nepřálo, takže válení na pláži bylo minimum. Zato jsem však absolvovala dva nezapomenutelné výlety. První po vlastní ose, druhý pod taktovkou Turků, což bylo opravdu dobrodružství se vším všudy. Vidět Pamukkale – jednu z památek na seznamu UNESCO, však stálo za to. Pamukkale (bavlněný hrad) nese název podle působivých teras, kaskád a jezírek, které zde po staletí vytvořily minerální prameny stékající po skále, z nichž vzniká sněhově bílý travertin. 
Hned následující večer se konalo slavnostní vyhlášení nejlepších sportovců Centra sportu MV. Bylo mi velkou ctí vtěsnat se do první desítky, která skýtala pouze medailisty z evropských či světových šampionátů. Anketu ovládly české naděje nadcházejících zimních olympijských her ve Vancouveru. Zvítězila slalomářka Šárka Záhrobská před Lukášem Bauerem. Na třetím místě se umístil nejlepší bílý překážkář současnosti Petr Svoboda.
A pak už mě čekalo velice příjemné „dobíjení baterek“ v Lázních Velichovky. A hlavně hodně zařizování. Trocha kultury, samozřejmě :). A také "povinný" nákup vánočních dárků :). Jedinou nepříjemností během těchto dnů bylo vytržení dvou zubů moudrosti :).

Nicméně čtyři týdny uplynuly jako voda a já se musela rozloučit s matičkou českou.  Několik následujících měsíců strávím v  „zemi zaslíbené“ - triatlonu samozřejmě :) - v Austrálii.  Austrálie je v současnosti největší baštou triatlonu na světě, neboť její výhodná zeměpisná poloha zajišťuje ideální podmínky k tréninku po celý rok. Z celkových 42 zlatých medailí, které byly od roku 1989 uděleny na mistrovství světa, získala Austrálie 18 titulů. Může se chlubit dvěma hattricky. V roce 1990 stály na mužských stupních vítězů pouze Australané, v roce 1997 se totéž povedlo ženským kolegyním. Ty dokonce v roce 1999 v kanadském Montrealu zabraly prvních míst hned pět. Další prvenství drží Austrálie v podobě dvou trojnásobných mistrů světa, jimiž jsou Emma Snowsill a Peter Robertson. Takže nejvyšší čas se jim trochu podívat na zoubek :).
Jsem velice ráda a chtěla bych tímto poděkovat svému trenérovi J. Seidlovi, že mi umožnil tuto cestu absolvovat. Bohužel se jedná  o finančně velice nákladnou záležitost, proto nebylo možné, aby mě na cestě doprovázel a mohl se i on trenérsky lecčemu přiučit. Doufám, že můj pobyt u protinožců bude přínosem v mém výkonnostním růstu. Rozhodně je to velká výzva a nová motivace pro nadcházející sezónu. Nejbližší světovou akcí jsou sice Zimní olympijské hry ve Vancouveru, kvalifikace do Londýna však začne již příští léto a závody WCS se derou kupředu. Určitě bych chtěla v roce 2012 vylepšit své dosavadní olympijské maximum a vše nyní směřuji k tomuto cíli !

Pozvánka (2009-11-04)

Dovoluji si pozvat všechny své příznivce na besedu konanou v pátek 6.11.2009 v městské knihovně
v Náchodě.

Více zde: http://www.mknachod.cz/index.php?action=action&detail=220

ITU Triathlon Premium European Cup Alanya (2009-10-25)

DNF

Poslední závod letošní sezóny rozhodně nedopadl podle mých představ.
Jediným zpestřením bylo, že jsme na start jely lodí :). Po první bójce na plavání jsem se bohužel ocitla v chumlu závodnic a začalo mé martyrium. Téměř celou trať jsem se potýkala se závodnicí vedle mě. Pokaždé, když jsem uhnula, se opět zařadila po můj bok a neúprosně mě záběr co záběr srážela :(. Věděla jsem, že je to konec, a na zbytek plavání v podstatě rezignovala, neboť jsem v dané situaci nemohla nic dělat. Na kole jsem se pustila hned od začátku do stíhací jízdy, ale bohužel nechtěl nikdo spolupracovat. Když jsme konečně utvořili jakžtakž fungující balík, došlo k hromadnému pádu :(. Naštěstí jsem se neocitla přímo na zemi. Těsně před chumlem smotaných závodnic se mi podařilo vycvaknout. Znovu jsem však musela dojíždět zbytek skupiny. S každým cyklistickým okruhem se stupňovaly mé bolesti v kyčli vystřelující od páteře. Když jsem tyto bolesti překonala před dvěma lety, bylo mi odměnou dvouměsíční neplánované volno a vyhřezlá plotýnka. To už jsme rozhodně nechtěla podstoupit znovu. Zdraví je pro mě přednější a nebylo by rozumné v závodě pokračovat.
Celková atmosféra závodu nebyla nijak oslňující. Přímořské letovisko je sice turisticky poměrně atraktivní, pro závod takového formátu však ne příliš ideální. Jako většina jižních národů mají Turci na všechno dostatek času. Vskutku tristní však byla cyklistická část. Po většinu trati by se dala přirovnat spíše k cyklokrosu, což zapříčinilo množství pádu. Již dlouho jsem neviděla na zemi takový počet závodnic a jedna sanitka na to opravdu nestačila.
Nyní mám před sebou čtyři týdny volna. Doufám, že záda ustoupí a nebudu je muset celé strávit v péči lékařů.

Hong Kong ITU Triathlon Premium Asian Cup (2009-10-17)

1. místo

Po roce jsem opět zavítala na asijský pohár do Hong Kongu. Počasí bylo jako vždy velice přívětivé s teplotami okolo 30°C, rozhodně pořádný skok oproti prvnímu sněhu v Čechách :).
Startovní listina nebyla příliš početná, ale objevilo se na ní několik jmen, s kterými se muselo počítat. Závod je atypický dobou startu, jež je v 6.45. Na to opravdu nejsem moc zvyklá. Tentokrát mně ani nepřidaly dvě hodiny spánku, když mě jet lag nechtěl nechat spát déle :(.
Plavání v moři se točilo na jednom velkém okruhu. Na vzdálených bójkách nás kajak navedl jinak, než bylo řečeno při rozpravě, proto se startovní pole více natáhlo. Ihned z počátku cyklistiky se utvořila šestičlenná skupina, kde nechyběly všechny favoritky. Oproti loňskému roku se trať trochu změnila do houpavější podoby. Cyklistika však nepřinesla žádné dramatické změny a bylo jasné, že se rozhodne v běžecké části. Z depa jsem vyběhla jako první, ale brzy se ke mně připojila Ukrajinka Sapunova. V prvním stoupání jsem zkusila trochu zvýšit tempo, čímž se mi ji podařilo setřást ještě před metou 3km. Poté už jsem mohla v klidu běžet svůj vlastní závod a do cíle doběhla s komfortním více než minutovým náskokem. Konečně jsem tak zlomila dvě třetí místa z předchozích let :).
Jelikož jsem letos cestovala do Hong Kongu sama, strávila jsem tam pouhé tři dny. Cestovatelský duch mi letos opravdu není příliš nakloněn. Cestu zpět jsem si nechtěně prodloužila ve Frankfurtu téměř o 12h, neboť jsem kvůli zpoždění z Asie zmeškala závěrečný let.

Cena Metuje (2009-10-10)

2. místo

Po poměrně náročném tréninkovém týdnu, kdy na mě teprve plně dolehla únava z Ameriky a následného běhu Příbramí jsem absolvovala tradiční východočeský běh Cena Metuje. Závod byl brán jako kvalitní tempový trénink a nebylo ani cílem běžet naplno. Proto jsem se musela spokojit s druhým místem za vítěznou Táňou Metelkovou.

Poděkování (2009-10-06)

Tímto bych ráda poděkovala především šéfovi pražského Kryocentra Romanu Hrabaňovi, účastníkovi letních i zimních olympijských her, který mi po dosažení titulu Mistryně světa v duatlonu umožnil využívání služeb modřanského Kryocentra zcela zdarma.
Aplikace extrémního chladu neboli celotělová chladová terapie (CChT) patří mezi fyzikální lázeňské metody, které používají střídavých účinků vysokých a nízkých teplot obdobně jako sauna. Diametrálně se ovšem tyto metody liší v terapeutické teplotě a pohybovém režimu po proceduře: zatímco v sauně jsou běžné dosahovány teploty plus 60 až 110 st.C, používáme v polariu minus 110 až 160 st.C. Navíc po sauně klidně odpočíváme, kdežto po opuštění polaria je obvyklý pohyb a cvičení.
Služeb Kryocentra využívá celá řada českých špičkových sportovců v čele s atlety, fotbalisty i hokejisty. Sportovcům pomáhá při regeneraci, urychluje odstraňování kyseliny mléčné z těla a vytváří jim více červených silových vláken. Jedná se o skvělý doplněk přípravy ke zvýšení tělesné kondice a odolnosti organizmu, jakož i rehabilitační léčba po zranění. V extrémně suchém a studeném vzduchu dojde rychle k maximálnímu nabuzení obranných mechanismů těla. Pomáhá také při léčbě chronických bolestí a pooperačních stavů.

Mizuno Running Cup Příbram (2009-10-03)

1. místo

Po lehčích výklusech, které následovaly po příletu z USA, jsem se zase potřebovala trochu rychleji proběhnout :). Proto jsem vyrazila na jeden ze závodů ze série běžeckého poháru Mizuno Running Cup do Příbrami. Na startu se sešla téměř celá ženská špicka s výjimkou Petry Kamínkové. Ženy absolvovaly trať dlouhou 4,7 km ve třech okruzích: 2 x 1km + 1 x 2,7km ve velmi příjmeném terénu zahrnujícím aflat i krosové pasáže. Trať byla velmi rychlá. Od počátku jsem se držela s čelní skupinkou mužů, kteří zvolili mírnější tempo, neboť pokračovali v závodě dál až na metu 10km. S výsledkem a hlavně celkovým pocitem z běhu jsem byla spokojená.

Mistrovství světa v duatlonu (2009-09-26)

1. místo !!!

Tak ani další cesta do Spojených států se neobešla bez komplikací. Celkem příjemné na sebe navazující lety bez dlouhého čekání vzaly za své na letišti v Detroitu těstě před závěrečným přeletem. Náš let byl nejdříve zhruba o dvě hodiny opožděn. Posléze, když se všichni pasažéři nalodili na palubu letadla, nám bylo oznámeno, že si můžeme opět vystoupit, že se poletí až ráno :(. Naše cesta se tak prodloužila o celých 12h :(.
Duatlonový šampionát letos hostilo město Concord v Severní Karolíně. Přivítalo nás obzvláště horké počasí s vysokou vlhkostí. V den závodu však došlo k neuvěřitelnému obratu, ochladilo se téměř o 10°C a celý den provázel déšť.
Závod se konal na automobilovém závodišti, kde se jezdí v Americe velice populární závody série NASCAR. Trať byla velice technická a rychlá. S jedním z nejtěžších běhů, které provází všechny triatlonové závody. V každém ze šesti běžeckých okruhů nás totiž čekal pěkný zalomováček v tunelu :).
Konkurence se letos sešla velice kvalitní v čele s loňskou vítězkou SP v triatlonu Samanthou Warrner a Španělkou Annou Burgos, která se po neúspěšném triatlonovém  začátku letošní sezóny speciálně připravovala právě na tento závod. Řadu medailí z duatlonového MS a ME má již na svém kontě, ale vytoužené zlato ji zatím stále chybělo. V neposlední řadě velká řada mně neznámých dutalonových specialistek, které dokáží být také proklatě rychlé. 
Samotný závod se rozhodně nevyvíjel podle mých představ. Úvodní běh byl v závěrečné fázi docela utrpením. Naštěstí toho měly po „svižném „ rozběhu, jak se říká plný kecky, i ostatní závodnice a tempo na kole poté připomínalo spíš výletní vyjížďku. Brzy se proto sedmičlenná první skupina rozrostla v asi patnáctičlenný balík. Nikdo však spolupracovat nechtěl a většina  vyčkávala na druhý běh. Jako obvykle se mi podařilo nejrychlejší depo a na závěrečných pět km jsem vyrazila první za zády s francouzskou závodnicí. Poměrně brzo se mi ji podařilo setřást. Dlouhou dobu jsem tak běžela osamocena na čele závodu. Ke konci však už docházely síly a Francouzka se nepříjemně přibližovala. Zde jsem však využila své šance. Chvíli si za ní odpočnula a pak nasadila drtivý finiš, na který nedokázala vůbec reagovat. No a tak jsem se stala Mistryní světa v duatlonu! :)

Dextro Energy Triathlon - ITU World Championship Grand Final Gold Coast (2009-09-13)

18. místo

První ročník Série mistrovství světa je za námi!
Plavecká část byla tentokrát nevyzpytatelná jako večení losování sportky. Konečně jsem však na velkém závodě zaplavala a vylezla v kontaktu s hlavním polem v letošním nejmenším odstupu na vedoucí závodnici. Téměř celé pole vylezlo z vln Tichého oceánu pohromadě a ihned na začátku cyklistické části se vytvořily tři balíky. Bohužel jsem zůstala v tom posledním, což byla jediná chyba celého závodu. Zpočátku jsme držely přívětivý odstup, ale zřejmě i proto, že byla naše skupina největší, nedokázala se dobře zorganizovat a v podstatě nespolupracovala. V posledních okruzích tak naše ztráta na zbývající dvě skupiny začala narůstat. Z depa jsem vypálila jako střela, což se mi stalo osudným a v dalších běžeckých okruzích jsem si vytrpěla své. Ani jedenáctý nejrychlejsí běh mě nevynesl výše, než na 18. místo. Byl to neuvěřitelně vyrovnaný závod a opět bylo vidět, jak se triatlon neustále posouvá vpřed. Dvacet žen dokázalo stlačit svůj běžecký čas pod 36 minut, přičemž ještě nedávno bral takový čas s přehledem bednu na Světovém poháru. I můj závod byl poměrně vyrovnaný ve všech disiplínách a nemohu si toho v jeho průběhu moc vyčítat.
V celkovém hodnocení seriálu jsem skončila na 23. místě. Bohužel mám však započítán o jeden závod méně, což mě stálo přinejmenším umístění v první dvacítce, což je velká škoda. Na druhou stranu jsem byla jedná, kdo se z českých závodníků dokázal alespoň trochu prosadit a dílčí úspěch dvou umístění v TOP 10 se snad stane dobrým odrazovým můstkem do další sezóny.

ITU Triathlon Premium European Cup Kedzierzyn Kozle (2009-08-30)

1. místo

Hned následující den po Extralize jsem se opět jako v loňském roce vydala na Evropský pohár do Polska. Trošku bolavé nohy a střevní potíže nevěstily po ránu nic dobrého. Závod však končí až za cílovou čárou!
Veškeré naděje v plavecké části jsem ztratila již při cestě na první bójku :-(. Takovou melu jsem již dlouho nezažila. Třikrát mě někdo potopil přímo za hlavu a nevím ani kolikrát stáhnl za nohu :-(. Rázem jsem se ocitla téměř na konci hlavního pole. Ve vodě jsem se však cítila celkem dobře, proto jsem se ihned po skoku do dalšího okruhu od mlátícícho se davu oddělila a snažila se propracovat co nejvíce dopředu. První závodnice však už v tu chvíli byly ty tam. Na kole se sjel poměrně početný balík. Převaha ruských a ukrajinských závodnic ve mně budila respekt a obavu z kolize. Raději jsem se stáhla a v poklidu čekala, kolik na nás vedoucí pětice závodnic najede. Po cyklistice se ztráta vyšplhala téměř na 2 min, nicméně věřila jsem svým běžeckým schopnostem a nasadila strojové tempo, kterým jsem se postupně propracovávala dopředu. Ve třetím okruhu jsme se již dostala na druhou pozici a vedoucí závodnici jsem měla na dohled. Jsem ráda, že se mi nakonec podařilo vyhrát a obhájit loňské vítězství. EP v Kedzierzyn Kozle má neuvěřitelnou atmosféru a právem se uchází o post hostit světový pohár. Věřím, že se mu to brzy podaří!

MČR družstev - Jablonec nad Nisou (2009-08-29)

2. místo - 3.000m
4. místo - 1.500m

Oslabené družstvo Hvězdy Pardubice opět obhájilo 4. místo v celkovém pořadí!
K mým výkonům jen krátce. Výkon na 3km byl velmi podprůměrný. Brzy po velmi pomalém začátku nasadila k útoku Petra Kamínková a já bohužel nebyla schopná na její změnu tempa reagovat. Zhruba od 600m jsem tedy běžela osamocena na 2. místě, které jsem dokázala udržet až na cílovou šachovnici. Patnáctistovka měla zcela jiný průběh a také velice kvalitní obsazení v podobě dvou semifinalistek z nedávného MS v Berlíně (Lenky Masné a Slovenky Lucii Klocové). Závod byl naštěstí rozběhnut v poměrně pomalém tempu, takže jsem se udržela až do posledních 200m, kde se takzvaně začal lámat chleba :-). Zrychlení Lucii, Lenky a také Terezy Čapkové jsem opravdu nemohla konkurovat, přesto jsem se držela a vybojovala 4. místo. V takto silném běhu jsem ani nemohla pomýšlet výše.

Dextro Energy Triathlon London - ITU World Championship Series (2009-08-15)

42. místo

Obrovské zklamání!
Po velice kvalitním tréninkovém bloku, kdy jsem po dlouhé době opět získala plaveckou jistotu, nemohu stále pochopit svůj mizerný závodní výkon. Konečně jsem byla opět schopna dosahovat na svá maxima v bazénu, bohužel uprostřed londýnského Hyde Parku mi to na volné vodě nebylo nic platné. Jediným vysvětlením mého selhání je prochladnutí. Jelikož v Londýně panovalo v posledním měsíci na místní poměry neobvykle teplé počasí, vyšplhala se teplota vody nad 21°C a my tudíž plavaly bez neoprenu. Bohužel teplota vzduchu však byla pouze 17°C.  Se zimou jsem bojovala i v prvních třech okruzích na kole, kdy jsem se nemohla dostat do tempa. Poté už v podstatě nebylo o co bojovat :-(. Jelikož jsem si v tomto závodě nepřipsala žádné body do série MS, klesla jsem na průběžné 20. místo. Škoda, že jsem se nemohla zúčastnit posledního závodu v Japonsku a dá se tedy předpokládat, že se přede mne před závěrečným finále dostanou ještě další závodnice. 

3. závod MČR - Mělník - sprint (2009-08-01)

1. místo

Poslední povinný závod v ČR mám za sebou.
Jelikož se do celkového pořadí MČR započítávají tři nejlepší závody, nemůže mě již nikdo v konečném zúčtování porazit. Na své konto si tedy mohu připsat pátý mistrovský titul. Určitě to ale není stejný pocit jako vyhrát v den D. Nový formát MČR je v naší zemičce rozhodně na zvážení i vzhledem k tomu, že pokud se již jedná o závod se statutem MČR, měl by podle toho také náležitě reprezentovat. To se bohužel právě v Mělníce moc nepovedlo. Závod se blížil spíše „pouťákům“ s jediným rozdílem v podobě přemrštěného startovného. Za tu cenu by si závodníci určitě v cíli zasloužili na osvěžení, obzvlášť v tak horkém dni, něco více než vodu. A dámám by jistě na stupních vítězů slušela alespoň květina a ne nepatrný útržek papíru :-(. Když už byly připraveny i o cyklistické prémie.
Pár slov k samotnému závodu. Po rychlém startu jsme se ihned usadila na čele závodu po boku Katky Lhotové. Jelikož to měla kratší u poslední bójky, vylézala z vody těsně přede mnou :-). Na kole se brzy utvořila pětičlenná skupinka, která poměrně dobře spolupracovala a zvyšovala tak náskok na své pronásledovatele. Stoupání na mělnické náměstí bylo poměrně náročné a sebralo dost sil pro závěrečný běh. Běžet rychle jsem však dnes ani na plánu neměla, neboť místní běžecká trať by směle mohla konkurovat kdejaké xteře. Přestože se tu rovněž odehrával souboj pohlaví, kdy muži startovali 7:32 za námi, na běhu už mi byl Filip v patách a bylo jasné, že i při sebelepším výkonu by to na něho nestačilo :-). Mohla jsem si tak v klidu vychutnat kličky v zámeckých vinicích a doběhnout pro vítězství.

Dextro Energy Triathlon Hamburg - ITU World Championship Series (2009-07-25)

DNF

V severoněmeckém Hamburku jsem byla účastnicí závodu, kde jsem poprvé byla svědkem porušení  ITU pravidel. Vzhledem k velmi nepříznivému počasí ITU povolila plavání v neoprenech, přestože teplota vody byla 20,2°C. Tentokrát mě však ani neoprén nepomohl a zdánlivé maličkosti se nahromadily tak, že jsem ze závodu v průběhu cyklistické části odstoupila. 
Brzy po startu plavání se opět naplno rozjely boxerské souboje. V tu dobu už jsem měla tolik vody v brýlích, že jsem vůbec nic neviděla, což mě stálo ztrátu kontaktu s hlavním polem :-(. Hned v úvodním cyklistickém okruhu přišla první dešťová smršť. Začala jsem pořádně mrznout a v dalších okruzích už ani nemohla pořádně zabrat, proto jsem raději závod nedokončila. Když jsem slezla z kola, měla jsem ještě k tomu opět prázdné zadní kolo :-(.
V jednom týdnu se dva závody v takovém marastu dle mého názoru ani zvládnout nedají. Ještě ve středu jsem cítila v krku škrábání z prochladnutí v Brně a na léčení chřipky teď rozhodně není vhodná doba.

Brno ITU "Triathlon" European Cup (2009-07-18)

6. místo

Závod, který se po všech stránkách moc nevyadřil :-(.
Jelikož přívalové deště zvedly hladinu řeky Svratky nad povolenou mez, byl technický delegát závodu nucen zrušit plaveckou část. Z evropského poháru v triatlonu se tak rázem stal duatlon :-(. Dobrá, to by mi zas až tak nevadilo :-). O "koupání" jsme však také nepřišly. Neporučíš větru, dešti. Další očekávaná vlna přívalových dešťů začala těsně před startem našeho závodu. Velmi silný déšť komplikoval především cyklistickou část závodu, kdy chvílemi nebylo téměř ani vidět.
Tedy k samotnému závodu. Všechny favoritky nechaly na čele prvního běhu nejslabší závodnici, která se udržela v první skupině, držely tedy pro sebe velmi pohodové tempo. Po velice rychlém depu jsem chvíli jela na čele zcela osamosena, ale ujet pro mě v tuto chvíli nebylo vůbec výhodné. Počkala jsem tedy na zbytek první skupiny a v šesti jsme spolupracovaly dál. Ve třetím okruhu mě bohužel potkal defekt :-(. Do wheel stopu jsem měla daleko, tak nezbývalo, než odjet zhruba 7km po ráfku. Pak vyměnit kolo - v mém případě opravdu zážitek :-) a mohla jsem pokračovat. Náhradní kolo vydávalo vskutku podivné zvuky, ale naštěstí vydrželo. Během mé "bleskové" výměny stihl projet i druhý balík, takže jsem se rázem ocitla téměř na konci startovního pole. Naštěstí se ke mně připojila Katka Lhotová a spolu jsme brzy dojely druhou skupinu. V té však již nikdo na výjimky nespolupracoval, tak jsme si do druhého depa přivezly "kvalitní" tři minuty ztráty. V tuto chvíli již pro mě nemělo cenu pokračovat v maximálním tempu, neboť s takovým odstupem by měla dost co dělat i Meseret Defar. S vědomím ušetřit co nejvíce sil pro další závod série MS v Hamburku, který se koná o nadcházejícím víkendu, jsem tedy v poklidném tempu doběhla do cíle na šestém místě.
Myšlenka závodu v areálu brněnského výstaviště byla jistě pěkná, bohužel počasí, zrušené plavání a myslím, že i nedostatečná mediální prezentace, EP velice znehodnotili. Vždyť kromě závodníků, jejich trenérů, rodičů a přátel, skalních fanoušků a hlavně Fanclubu Blažovice :-) už závodu nikdo nepřihlížel.

Dextro Energy Triathlon Kitzbühel - ITU World Championship Series (2009-07-12)

9. místo

Malebné městečko v Tyrolsku hostilo čtvrtý závod série Mistrovství světa. Kitzbühel, proslulý především závody světového poháru v alpském lyžování, se snažil blýsknout i při našem závodě. Jedinou vadou na kráse, kterou však pořadatelé nemohli ovlivnit, tak letos bylo poněkud aprílové počasí. Naštěstí na náš závod nepršelo jako předchozí den  při závodě mužů.
Kvůli přímému přenosu německou i rakouskou televizí byl náš závod odstartován až v 16.00h. Teplota vody byla 19,5°C, takže jsme plavaly v neoprenu. Milým zpestřením bylo, že první desítku závodnic na molo doprovázeli místní děti nesoucí národní vlajku. Se startovní číslem 10 jsem tedy měla také tu čest.
Ve vodě všechny zaskočila „neznámá“ Američanka Hayley Peirsol – 3. žena na světě, která pokořila hranici 16minut na 1500m. (Mimochodem sestra pětinásobného olympijského medailisty v plaveckých disciplínách Aarona Peirsola. Poslední WR na 200Z utvořil právě dnes:-). Její atak však nechal všechny závodnice zcela chladné a hlavní pole za ní vylezlo téměř 1,5min. Na mě se bohužel projevil dlouhodobý nedostatek kvalitních plaveckých kilometrů, takže jsem vody Swarzsee opouštěla o dalších 30s později po boku čerstvé Mistryně Evropy Nicoly Spirig. (Nyní už vím, podle čeho nese jezero svůj název. Ochutnávka opravdu nebyla moc příjemná a trochu mi zkomplikovala další průběh závodu). Hned od začátku cyklistiky nastolila Spirig ďábelské tempo, díky němuž jsme se již v počátku třetího okruhu připojily k hlavnímu poli. Později tempo zvolnilo a všechny se začaly šetřit na běh. Díky tomu nás tak ještě v posledním okruhu dostihl balík s loučící se domácí hvězdou olympijskou vítězkou z Atén – Kate Allen. Popravdě, vůbec jsem nevěděla, co od sebe mohu na běhu očekávat, protože už si ani nepamatuji, kdy jsem šla nějaký pořádný běžecký trénink :-(. Každopádně nebylo na co čekat a rozhodla jsem se do toho jít na plno již od prvních metrů. Bohužel jsem se v prvním kole nemohla vůbec dostat do rytmu a ztratila tak kontakt v boji o medaile :-(. Svůj krok jsem chytla v druhém okruhu, kdy jsem se ocitla ve čtyřčlenné skupince bojující o 6. místo. Přestože jsem se začínala cítit stále lépe, v rozhodujícím okamžiku mi veškeré síly úplně došly :-(. Do cíle jsem tak doběhla na konečném 9. místě. Určitě ráda za TOP 10, ale ve skrytu duše také hodně zklamaná za promarněný závěr. Na druhé místo chybělo 20s ...
Díky tomuto výsledku jsem se posunula v průběžném hodnocení MS na 13. místo.

Bohatá fotogalerie zde: http://marav.rajce.idnes.cz/Triatlon_Kitzbuhel_2009/

ME Holten (2009-07-05)

22. místo

Bohužel se vyplnily mé nejčernější obavy a zdravotní stav mi nedovolil předvést plnohodnotný výkon :-(.
Již od návratu z USA jsem se potýkala se zdravotními problémy a zvažovala, zda na ME vůbec odcestovat. Nakonec jsem se rozhodla , že pojedu, ovšem bez sebemenších nadějí na úspěch.  Zázrak se nestal a mé prognózy se vyplnily. Veškeré naděje jsem utopila již v plavecké části. Ztráta z vody sice nebyla až tak tragická, jenže bohužel vpředu byly všechny výborné závodnice a náš pětičlenný balí(če)k proti nim neměl sebemenší šanci. V cyklistické části tak naše ztráta narostla na hrozivé tři minuty, s kterými už se nedalo nic dělat. Mohla jsem si tak běžet už jen pro sebe a svůj pocit, protože ani sebelepší běh by mě neposunul výše. Jediné co tak mohu na celém závodu hodnotit kladně je výborný mentální trénink.
Závod měl již tradičně výbornou diváckou atmosféru. Ani jsme neměli možnost si „užít“ typické holandské počasí, protože celou dobu v Holtenu panovala téměř tropická vedra.

Nesuchyně (2009-06-24)

Jako nový ambasador firmy Suunto na našem trhu jsem měla tu čest zúčastnit se prezentační akce v obci Nesuchyně. Překrásný zbrusu nový areál hotelu Lions zde přivítal nejvýznamnější tuzemské (i potencionální :-) distributory značek Suunto a Salomon. V rámci prezentace nových kolekcí obou značek a seznámení s produkty byl věnován prostor i diskuzi. Hlavní hvězdou byl Tomáš Kraus – dvojnásobný mistr světa a několikanásobný vítěz nejen závodu SP, ale i celé série SP ve skicrossu. Jeden z žhavých kandidátů na olympijskou medaili ve Vancouveru, kde bude mít skicross v příštím roce svou premiéru. Pro zpestření večera byl připraven orientační běh, při kterém každý mohl využít špičkových hodinek Suunto. Já jsem se tedy nejenom z obavy ztracení v temných hvozdech nezúčastnila. Hlavním důvodem byl cyklistický trénink, který mě zavedl do nových terénů a poodhalil další kout naší země. Rozhodně to byla velmi povedená akce :-).

Dextro Energy Triathlon Washington- ITU World Championship Series (2009-06-22)

DNF

Murphyho zákon:
Může-li se něco pokazit, pokazí se to.

Z čehož vyplývá:
1.Nic není tak snadné, jak se zdá.
2.Všechno trvá déle, než předpokládáme.
3.Může-li se pokazit více věcí, bude to ta, která napáchá co nejvíce škody.
4.Nalezneme-li čtyři různé faktory, díky nimž se náš postup může nevydařit, a vystříháme-li se jich, rázem se objeví pátý.
5.Necháme-li věcem volný průběh, půjde to s nimi od desíti k pěti
6.Jakmile se do něčeho pustíme, něco jiného je třeba udělat dřív.
7.Každé řešení přináší nové problémy.
8.Proti blbům není ochrany - jsou příliš vynalézaví.
9.Příroda vždycky fandí skrytým vadám.
10. Matka příroda je pěkná děvka.

I takto by se dala charakterizovat má cesta za oceán na třetí závod série Mistrovství světa :-).
Nešťastnou shodou okolností jsem se bohužel do USA dostala až den před závodem, což není pro usnadnění aklimatizace opravdu nejlepší. Díky tomu jsem také přišla o předzávodní briefing. To mě stálo posun o deset startovních míst dozadu. Washington mě velice překvapil svým počasím. Na velké teplo jsem byla připravená, ale vysoká vlhkost mě docela zaskočila. Jenže ani počasí si nenechá poroučet a do sobotního dne nás přivítal usilovný déšť. Oficiální plavecký trénink na závodní trati byl nejprve odsunut a poté zcela zrušen s tím, že je v ohrožení celý nedělní závod. Dokonce se začalo uvažovat, že by se ze závodu udělal duatlon, neboť kvalita vody dosáhla 5x vyšších hodnot znečištění, než je povolený limit. Řeka vypadala spíše jako tekoucí bahno, z něhož tu a tam čouhala kláda. ITU si však vzhledem ke všem smlouvám a sponzorům nemohla dovolit zrušit závod. Nicméně na konečný verdikt jsme čekali až do sobotní 17té hodiny, kdy i přes naléhání technické delegátky bylo rozhodnuto, že závod se uskuteční beze změn. V tu dobu už ale nebyla šance prohlédnout si trať, či se alespoň rozplavat v bazénu. Bylo nám řečeno, že rozhodnutí o startu je pouze na nás, o případných komplikacích jsme se mohli pobavit s místním lékařem. Někteří závodníci se nakonec opravdu rozhodli vůbec na start nenastoupit. Já jsem pouze doufala, že se přes noc oklepu z únavy po dlouhé cestě. To se bohužel nestalo. Jet lag byl mnohem silnější, než bych si přála. Už při rozcvičení jsem cítila velkou únavu a následně ve vodě ani na kole nemohla udělat rychlý pohyb. Moc mě to mrzí, protože v poslední době jsem absolvovala řadu dobrých tréninků, které slibovaly pěkný závod.

Bundesliga Witten (2009-06-13)

1. místo jednotlivci
3. místo týmové štafety
3. místo týmový závod

Výborná zkouška rychlosti!
Organizátoři, kteří se rádi vymlouvají, že nemohou dostatečně zabezpečit uzavřenou trať pro cyklistickou část, by si mohli vzít příklad. Druhý závod německé Bundesligy ve městě Witten se celý odehrál zhruba na 1km2. Montovaný bazén vyrostl na parkovišti uprostřed města, který ohraničoval 1,2km dlouhý cyklistický okruh. Běh a vše ostatní se odehrávalo uvnitř tohoto „ostrova“.
Krátce před polednem jsme absolvovaly štafetový závod. Tratě o délce 280 – 6 – 2 absolvovaly postupně čtyři členky každého týmu. Pořadí týmu ve štafetách určovalo pořadí, v jakém odpoledne vyrazily na trať týmového závodu. Náš tým si v úvodu držel přední příčku, nakonec mu patřilo 3. místo. Mně může těšit, že ze všech závodnic jsem dosáhla nejrychlejšího času a tedy prvního místa před německou olympioničkou Christiane Pilz. Odpoledne jsme všechny společně vyrazily k obhajobě 3. místa ze štafet, což se nám ke všeobecné spokojenosti podařilo. Po celou dobu zde panovala výborná atmosféra a závod byl v podstatě jedna velká show.

Videozáznamy ze všech závodů německé Bundesligy jsou k dispozici zde:
http://www.dtu-info.de/videos.html

Zepter International Triathlon - 1. závod seriálu MČR (2009-06-07)

1. místo

Start jsem si poměrně dlouho rozmýšlela, ale proč trénovat sama doma :-). Plavání: normální stav po dvou ostrých bězích v sobotu, kolo: lehké točení, dokud nepřišel pád ve čtvrtém okruhu. Chvíli jsem se snažila vedoucí skupinu dojet, ale brzy jsem byla dojeta druhou. Ta výborně spolupracovala a netrvalo dlouho a připojily jsme se k první. Po tempu, které jsem musela předvést v sobotu na dráze, bylo závěrečných 7km dost pomalých a s poměrně velkým náskokem jsem zvítězila. Nicméně celkový pocit a průběh závodu mě pouze utvrdil, že start v ČR již absolvuji pouze v opravdu výjimečném případě.

Krátce po prvním závodu seriálu M ČR v Poděbradech se na jednom z triatlonových serverů rozpoutala polemika, v jejíž středu jsem se jako obvykle nechtěně ocitla. Nechci rozebírat konkrétní detaily ani pátrat po důvodech, které vedly k jejímu vzniku či směřování, ale samotné téma stojí za krátké zamyšlení. Šlo o hákování, které je v dlouhém triatlonu zakázáno a skalní vyznavači tohoto triatlonového odvětví si zákazu hákování cení jako dalšího důkazu své „železnosti.“ Mezinárodní triatlonová unie pro krátký triatlon v elitní podobě hákování povolila. Jen stěží si lze totiž představit, jak se dvacetihlavá smečka vlčáků namačkaná do deseti vteřin po plavání spořádaně rovná do dvousetmetrového hada. Český triatlonový svaz ve své soutěžní směrnici bod 7.1 zavedl částečný zákaz hákování při M ČR a zakázal hákování mezi jezdci různého pohlaví. Všeobecně uznávaná pravidla o hákování jsou jasná, částečný zákaz však vnesl nové aspekty - pravidla řeší hákování jednotlivců nikoliv skupin. Mnohé to možná překvapí, ale prvotní porušení pravidel lze očekávat spíše u předjíždějící skupiny, neboť její členové snadno pobudou v draftingové zóně členů skupiny předjížděné déle než povolených 15 sekund, případně začnou ztrácet. Pokud nejsou skupiny dlouhodobě promíšeny nebo naopak jasně odděleny, je posouzení zda, jak, kým a z čí viny byla pravidla porušena značně obtížné. Jako vždy v podobných případech určující je stanovisko rozhodčích. Relativní subjektivita však samozřejmě otvírá prostor pro polemiky. Je možné jim předejít? Zrušení částečného zákazu stejně jako samostatné závody žen a mužů s výjimkou MČR spojených s Evropským pohárem asi nelze očekávat. Podle mě by však pomohlo prodloužení intervalu mezi startem žen a mužů, tak aby vedoucí muži míjeli vedoucí ženy až na běžecké části. Ostatně bod 7.2 Směrnice ukládá, že zvolen musí být interval vhodný. Takový, který umožňuje po libosti zpochybňovat výsledky, asi vhodný není.

2. kolo atletické Extraligy družstev (2009-06-06)

1. místo - 3.000m - 9:39,34
3. místo - 1.500m - 4:31,54

Druhou část atletické Extraliga hostila pražská Slavie. Svému týmu jsem přinesla cenné body v obou svých bězích. Hvězda SKP Pradubice si opět udržela bramborovou pozici v 2. kole i celkovém hodnocení.
Hned úvodní disciplínou celého programu byl běh na 3.000m. Jelikož chyběly hlavní favoritky, běželo se celkem v poklidném tempu a o mém vítězství rozhodl až závěrečný finiš.
Obě disciplíny dělilo poměrně dost času.To mi nedalo a musela jsem ho náležitě využít v přilehlém plaveckém bazénu :-).
Těsně před startem patnáctistovky se konečně spustil očekávaný déšť. Troufám si tvrdit, že sportovní výkony jím však znehodnoceny nebyly. Tempo podstatně rychlejší než na 3km se mi bohužel nepodařilo udržet až do cíle. V závěrečném okruhu jsem už docela tuhla, přesto třetí místo ani výsledný čas nejsou k zahození.

Dextro Energy Triathlon Madrid- ITU World Championship Series (2009-31-05)

15. místo

Výsledek rozhodně nepatří k žádným výstavním skvostům, přesto ho však nemohu považovat za nějaký velký propadák.
V prvním plaveckém okruhu jsem ještě celkem s přehledem kontrolovala pozici v čelní skupině, bohužel se mi ji v druhém okruhu nepodařilo udržet. Z vody jsem tak vylézala se ztrátou něco přes minutu. Za mnou však byla ještě řada zvučných jmen. Ta se projevila ihned v úvodu cyklistické části. Kolo se v prvních dvou okruzích jelo opravdu hodně rychle, ale bohužel se nám nepodařilo smazat ztrátu na čelní skupinu. Jelikož nyní trénuji převážně v Praze, není zde tolik prostor pro cyklisticky trénink, což bylo při závodě znát a cyklistická část mě stála hodně sil, které bohužel chyběly v závěrečném běhu. Závod provázelo velké horko. Jednou z příčin mého velkého vyčerpání byla zřejmě i nová plavecká kombinéza Kameleon. Sice je výborná ve vodě, ale do 30°C horka už tak ideální rozhodně není :-).

1. kolo atletické Extraligy družstev (2009-24-05)

2. místo - 1.500m – 4:28,01

Hned druhý den jsem v Praze na Strahově pomáhala svému týmu Hvězda Pardubice na atletickém ovále. Po sobotním závodě jsem se rozhodla absolvovat pouze trať 1.500m, kde jsem v poměrně solidním čase skončila druhá za Danou Šatrovou, účastnicí letošního halového ME. Kuriózní však bylo mé další vystoupení ve štafetě na 4 x 400m :-). Štafetový kolík, nepočítám-li kus dřeva ze ZŠ, jsem držela v ruce poprvé životě a tato trať opravdu nebyla to pravé ořechové pro závodníka na 5 – 10km :-). I tak jsem však naštěstí kolík neupustila a naše štafeta doběhla 8. Nutno dodat, že to byla štafeta B a děvčata z našeho Ačka skončila druhá. Všichni jsme tak přispěly cennými body ke čtvrtému místo Hvězdy v 1. kole.

Realiz Asics Triathlon – MSR sprint triatlon (2009-23-05)

1. místo

V sobotu jsem se zúčastnila Mistrovství Slovenské republiky ve sprint triatlonu. Musím uznat, že to byl opravdu pěkný závod v krásném prostředí Slunečných jezer nedaleko Bratislavy. Závod byl brán jako výborný trénink před nadcházejícím druhým závodem WSC v Madridu. Díky teplému počasí, které nás v minulých dnech sužovalo, se teplota vody vyšplhala na 21°C a plavecká část tedy byla bez neoprenu. Jedinou mou obavou byl společný start s juniory a veterány s licencí. Naštěstí jsem se vyhnula velkým soubojům. Tempo nebylo extra rychlé, tak jsem si kontrolovala pozici na špici. Na kole jsme pilně spolupracovaly v tříčlenné skupince, kterou později rozšířila ukrajinská závodnice, specialistka na dlouhé triatlony. Podle hesla: to nejlepší na konec, jsem si mohla  závěrečný běh již užít a v klidu si doběhnout pro vítězství. 
Závod byl i místem setkání s Petrem Vabrouškem, výhradním dovozcem kompresních podkolenek SL3S pro ČR, takže jsem obdržela novou výbavičku :-).

Nový partner – SUUNTO (2009-21-05)

Pokud se člověk dostane na určitou výkonnostní úroveň, musí hledat pro laika i zdánlivé maličkosti, které by mu v tréninku pomohly dostat se ještě výš. Jsem proto velice ráda, že se mi podařilo navázat spolupráci s finskou firmou Suunto, která mi poskytla měřič tepové frekvence t6c stvořený pro zvýšení maximálního tréninkového efektu.
Tímto bych chtěla firmě Suunto, především slečně Ing. Janě Hanyšové, a výhradnímu dovozci společnosti Amer Sports velice poděkovat.

Další novinkou zařazenou v těchto dnech do přípravy je pravidelná návštěva polária, která napomáhá rychlejšímu zotavení po náročných tréninkových dnech. 
Podrobnosti lze najít na kryocentrum.cz. 

PIM - Pražský mezinárodní maraton (2009-05-08)

Musím se ještě vrátit k pražskému maratonu. Především bych chtěla velice poděkovat a zároveň se velice omluvit paní Janě Moberly, která mi v šibeničním termínu zajistila start a které jsem ne vlastní vinou následně způsobila nemalé potíže. Tímto bych ještě chtěla vyvést z omylu všechny, kteří si stále díky mediálnímu humbuku myslí, že jsem dokončila maraton jako první z českých závodnic. I na tomto případě můžete jasně vidět, jaká je síla médií, které klidně zobrazí neověřené informace, přičemž se člověk nemůže vůbec bránit. I to je jeden z důvodů, proč jsem ve své mediální prezentaci opatrná. Nicméně k samotnému závodu. Již dávno dopředu bylo rozhodnuto, že poběžím pouze 10km jako kvalitní trénink, neboť se v tu dobu na našem území žádný kvalitní závod nenacházel. Nakonec z toho bylo tedy 5km poměrně rychle, 5km volně a výklus na Staroměstské náměstí, kde jsem vrátila čip, vzala si věci a pokračovala v tréninkovém dni. Opravdu nevím, jak došlo k informaci, že jsem závod dokončila, neboť v té době jsem se již na Staroměstském náměstí nevyskytovala.

Pražský maraton patří mezi populární mezinárodní závody, tak mu také předcházela velká prezentace a třídenní prodejní výstava Expo. Díky němu jsem se opět mohla setkat se svými sponzory.

Dextro Energy Triathlon Tongyeong - ITU World Championship Series (2009-05-02)

9.místo

Plán na úvod sezóny splněn – TOP 10 v prvním závodě nové série Mistrovství světa!
Do Koreje se česká výprava (bez Filipa Ospalého, který letěl o den déle) přesunula v pondělí 27.4. přímým letem Praha- Soul, takže jsme zbytečně nevyplýtvali síly při přestupech. Na trase byl jen jeden a to ze Soulu do jihokorejského Jinju, odkud nás pořadatelé dopravili do nedalekého Tongyeongu. Do závodu jsem absolvovala jen několik volných tréninků.
Se startovním číslem 10 jsem si mohla vybrat poměrně dobrou startovní pozici. To se mi povedlo, když jsem si stoupla hned vedle loňské mistryně světa, vynikající plavkyně, Helen Jenkins téměř úplně vlevo. Úvodní plavecké metry mě zcela zaskočily svou pohodovostí, kdy jsem s přehledem mohla Helen sekundovat až do ¾ první kola. To se na nás již začaly tlačit další závodnice zezadu, já tak ztratila svůj rytmus a začala se pomalu propadat. Nicméně mě to opět utvrdilo v jednom: No Fight = Good Swim!!! Po skoku do druhého plaveckého okruhu, mě některá ze závodnic udeřila silně do oka, takže jsem po zbytek plavání přemýšlela pouze o tom, zda ho ještě budu moci vůbec někdy otevřít :-(.To se naštěstí při běhu do depa podařilo, takže své kolo jsem našla :-) a mou tvář nyní zdobí pěkný monokl :-). Z vody jsem vylezla zhruba 30s za hlavním polem. V šestičlenné skupince se nám podařilo ztrátu smazat již v druhém cyklistickém okruhu. Jelikož jsem se bála možných nástupů, pohybovala jsme se po celou dobu kola vepředu balíku a divila se, že nikdo nemá potřebu pospíchat na běh :-). Možná jsem však na špici pro závěrečný běh vyplýtvala zbytečně moc sil. Druhým černým momentem závodu pro mě tentokrát bylo druhé depo, které mívám vždy téměř nejrychlejší. Držela jsem si velice výhodnou pozici za Kirsten Sweetland, která vyhrála letošní úvodní SP. Bohužel pro dnešní závod byly závodnice nasazovány podle loňského žebříčku, tak mě Kirsten překvapila, když zabočila ke stojanu asi o 20 míst dříve, než jsem předpokládala. V tu chvíli jsem do ní narazila, zamotaly jsme se a obě tak ztratily cenné vteřinky. Na můj běh to ale zas až tak dramatický vliv nemělo. Nepatřil k nejhorším, ale bohužel také ne k těm nejlepším, které jsem dosud předvedla. Je vidět, že běžecké tréninky, pro něž na Kanárech nebyly příhodné podmínky přeci jenom trochu chybí. I tak však můžu být na úvod sezóny se svým výkonem rozhodně spokojená.

Gernika-Lumo (2009-04-20)

1. místo sprint duatlon

Již potřetí se mým úvodním závodem sezóny stal mezinárodní duatlon ve španělské Gernice, městečku s krutým osudem vybombardování během druhé světové války.
Popravdě, zase musím do závodního koloběhu trochu zapadnout :-). První nedostatkem se ukázala absence závodní obuvi, druhým chybějící gumičky na připevnění cyklistických treter v depu pro usnadnění nástupu na kolo. Do třetice jsem otevřela pouzdro s kontaktními čočkami a bylo vyschlé :-(. Tak „pěkně“ to celé začalo :-).
Naštěstí samotný závod už probíhal o poznání lépe. Úvodní disciplína jako obvykle na pohodu, neboť nikdo nechtěl udávat tempo. Vykrystalizovala se čelní čtveřice a bylo jasné, že ta si to mezi sebou také rozdá o první místo. Bohužel některé závodnice byly tak zaujaté touhou po vítězství, že ani nemohly střídat na kole. Proto jsem se o tempo starala pouze s francouzskou závodnicí. Byl to tedy spíše přejezd na druhý běh. Hned v úvodu jsem si vytvořila dostatečný náskok, který se mi podařilo udržet až do cíle, což mně zde vyneslo třetí vítězství v řadě. Také jsem ráda, že spravedlnost tentokrát zvítězila!

VT Lanzarote (2009-04-12)

Tak jsem přežila i druhý tréninkový kemp. Bohužel podmínky pro přípravu rozhodně nebyly ideální :-(. Spolu s dalšími čtyřmi českými reprezentanty, trenérem a vedoucím oddělení triatlonu Centra sportu ministerstva vnitra jsem strávila tři týdny na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově Lanzarote, kde se nachází i vyhlášené sportovní centrum La Santa. Zde se připravuje řada nejlepších evropských závodníků včetně loňského mistra světa Javiera Gomeze či olympijského vítěze Jana Frodena. Pro nás však zřejmě nebylo toto středisko dost dobré, proto jsme se uchýlili na jižní stranu ostrova do normálního turistického letoviska mezi německé důchodce. V rozlehlém hotelovém komplexu to poslední týden vypadalo, že po našem odjezdu se bude zavírat. Mimo nás tam pobývalo už jen zhruba 25 hostů, čemuž odpovídalo i zhoršení stravy a pozastavení teplé vody v koupelně.
Především možnost běžeckých tréninků zde byla velkým problém. Tvrdý asfalt či dlažbu doplňoval atletický stadion. Ten se ovšem nacházel 6km v hlavním městě Arrecife, kryla ho umělá tráva a dvakrát po příjezdu jsme se museli vrátit z důvodu atletických závodů a fotbalového zápasu. K plavání jsme měli k dispozici hotelový 25m bazén ovšem pouze ve vymezených poledních hodinách a teplotou vody 30°C, což není pro kvalitní tréninky zrovna nejlepší. Na kole jsme se dostali v podstatě do všech koutů ostrova, neboť jeho obvod je pouhých 180km. Ani počasí nám tentokrát příliš nepřálo. Opravdu pěkně bylo pouze dva dny. Silný vítr je na tomto ostrově pověstný, tentokrát však byl poměrně dost studený a teploty se obvykle pohybovaly pouze okolo 20°C. I přesto jsem však zvládla pár kvalitních tréninků. Bohužel několik jich také nebylo v těchto podmínkách vůbec proveditelných.
Závěrečným bonbónkem byla cesta domů. Letadlo mělo 3h zpoždění, tudíž jsme na Ruzyňské letiště dosedli ve 3h ráno. Naštěstí jsem nocovala v Praze a tak ulehla ke spánku "již" ve 4:30h. Cesta se tak protáhla na neuvěřitelných 14h od opuštění hotelu. Takovéto narušení běžného režimu je mnohem horší než citlivě zvolený zámořský let s několikahodinovým časovým posunem.

Mimořádné ocenění (2009-03-20)

Z důvodu tréninkového kempu na Kanárských ostrovech jsem se bohužel nemohla zúčastnit slavnostního vyhlášení sportovců Náchodska 2008. Přesto bych chtěla poděkovat Všem, kteří mi pomohli získat cenu za mimořádný sportovní výkon roku, kterým bezesporu byla má účast na Olympijských hrách v Pekingu. Cenu za mě převzal můj bratranec, neboť byl sám také účastníkem slavnostního večera. Za své loňské výsledky v dálkařském sektoru vyhrál v kategorii dospělých.

Poděkování (2009-03-17)

Velký dík firmě Mizuno, která mě opět zásobila řadou krásných modelů sportovní obuvi pro letošní sezónu, aby se mi ještě lépe běhalo :-).

Pečecká desítka (2009-03-15)

1. místo - 36:19

Ještě pěkně vyhřátá z Afriky jsem se postavila na start tradiční Pečecké desítky, která se letos konala zároveň jako Mistrovství republiky veteránů v silničním běhu na 10km. Proto se na startu sešla nebývala účast přes 400 závodníků. Měli jsme ohromné štěstí, neboť po plískanicích minulých dnů nám dnes do tváří krásně svítilo sluníčko. Ještě stále ve velké únavě z VT jsem šla závod pouze jako tempový trénink. To se mi podařilo velice úspěšně, protože v tomto tempu je výsledný čas stále poměrné slušný. Dokonce jsem i běžela druhou pětku o něco rychleji než první. Jsem ráda, že jsem uhájila první místo, neboť jsem neměla moc přehled o soupeřkách a druhá žena v konečném pořadí nebyla zas až tak daleko.
A hned druhý den jsem si ještě naposledy užila českého sněhu v Jánkách, neboť ve čtvrtek už zase letím do teplých krajin :-). Tentokrát je konečnou destinací Lanzarote, kde strávím třítýdenní pobyt pod záštitou Centra sportu MV.

VT JAR (2009-03-13)

Přestože tentokrát bylo mou konečnou destinací jiné městečko v Jihoafrické republice než v loňském roce, mohu směle říci, že je to v tomto ročním období ideální místo pro trénink. Jednak co se klimatických podmínek týče, teploty dosahovaly k 35°C, tak i sportovního zázemí.
Stellenbosch je univerzitní město zhruba s 60.000 obyvateli, z čehož 25.000 tvoří studenti místních univerzit, a nachází se 40km od Kapského města. Z většiny evropských metropolí se sem tak lze dostat přímým letem asi za 10 hodin a není zde téměř žádný časový posun, i to je velkou výhodou. Jedinou nevýhodou pro mě letos bylo, že se mnou nemohl letět z finančních i časových důvodů můj trenér. Tak jsem strávila čtyři týdny po boku německé závodnice Ricardy Lisk, loňského mistra světa Javiera Goméze, jeho trenéra Omara Gonzáleze a tréninkového partnera Oscara Vincenta, jež loni vyhrál mistrovství Evropy juniorů v duatlonu. K dispozici jsme měli celý univerzitní komplex včetně dvou bazénů, otevřeného 33 metrového a vnitřní 25m, posilovnu, travnaté i tartanové hřiště, nepřeberné množství travnatých ploch pro běh a krásné trasy na kolo, které zahrnovaly ďábelské kopce i houpavé pobřeží s vyhlídkou na Cape Point. Některé z běžeckých tréninků jsme absolvovali v nedalekém národním parku na 10km členitém okruhu s překrásným okolím.
Že je to místo vyhlášené a vyhledávané potvrzuje i pár dalších elitních závodníků, s kterými jsme se pravidelně setkávali, v čele s olympijským vítězem Janem Frodenem, dále pak Angličané Tim Don a Will Clarke, z dlouhých triatlonistů např. Conrad Stolz.
Za čtyři týdny jsme absolvovali řadu kvalitních tréninků a položili výborný základ pro novou sezónu. Rovněž se většina z nás zúčastnila místního silničního závodu na 10km. Po dvou a půl týdnech tvrdého tréninku to bylo poměrně náročné. I přes to se mi zde podařilo vyhrát na toto období v poměrně kvalitním čase 34:47. Cyklistickou výzvou pak byl 130km dlouhý okruh nazvaný výstižně „Four passes“, průjezd skrze čtyři soutěsky nás opravdu neminul :-).

Krátké zamyšlení (2009-02-07)

Události několika posledních dnů a týdnů mě vedly k malému zamyšlení.
Poté, co jsem ukončila vysokou školu, jsem se zaobírala myšlenkou zkusit v letošní sezóně profesionálnější přípravu, ale jak vidno, je to věc v místních podmínkách v podstatě nemožná.  Myšlenku  připravovat se s nejlepšími triatlonisty světa na jižní polokouli jsem musela záhy opustit, neboť se neslučuje s místními mravy. Jak se ukázalo ani tréninkový kemp v Jihoafrické republice, není žádoucí. Co platí pro jednoho, neplatí pro druhého. Lidé, co si do úst nevidí, mění své výroky ze dne na den. Když už jsou závodníkům zakazovány i závody, je to opravdu smutné a nevím, jaké pak od nich, kdo čeká výsledky. Jedině závod vás posune zase o kousek dál k vytouženému cíli. Na co potom tedy vlastně trénujeme?
Bohužel úspěch druhých je to, co někteří nedokážou přenést přes srdce a lidská závist v tomto směru nezná hranic.

S laskavým přispěním firmy TREPART s.r.o., Pardubice, které bych tímto chtěla velice poděkovat, se nakonec přece jen v nejbližších dnech vypravím do Jihoafrické republiky, protože věřím, že trénink ve skupině s mistrem světa a dalšími špičkovými zahraničními závodníky mi může jedině pomoci ve výkonnostním růstu. Jako instruktor sportu ministerstva vnitra jsem však nucena pro tento účel si vzít dovolenou. Zdá se vám to scestné? Bohužel ne, to je realita. Takže HURÁÁÁ NA DOVOLENOU !!! Možná tedy přidám i trochu toho tréninku, jelikož měsíc je dost dlouhá doba na opalování :-).

Silvestrovský běh Bolzano (2009-01-02)

Jako v loňském roce jsem měla možnost užít si přechod do nového roku v Itálii, kde jsem se zúčastnila tradičního silvestrovského běhu. Na startu se sešlo kvalitní startovní pole. Pět dívek startovalo na olympijských hrách v běžeckých disciplínách a o tempo bylo tudíž postaráno :-). Vítězkou se stala Ruska Gulnara Samitova-Galkina, která v Pekingu získala ve světovém rekordu zlato na 3000m překážek a jako první pokořila na této trati hranici 9 minut.  Druhá v cíli Aniko Kalovic vyhrála na podzim Grand Prix v Praze a její osobní rekord na 5km je 15:10. I poslední žena na stupních vítězů Keňanka Sylvia Jebiwott Kibet má na svém kontě řadu úspěchů. Jedním z posledních je bramborová medaile z Pekingu na trati 5000m. V této konkurenci jsem obsadila 9. místo v čase 17:02,4. Po pouhých třech týdnech tréninku je to velmi kvalitní výsledek a s časem i odstupem od vítězky mohu být spokojena. Tak jen tak dál v novém roce... :-)

PF 2009 (2008-12-19)

Můžeme mít tisíce přání, tužeb a snů, ale jen štěstí, zdraví, láska a přátelství dává našim dnům smysl!!!
Přeji příjemné prožití vánočních svátků a mnoho úspěchů v novém roce všem svým přátelům, sponzorům a těm, kteří za mnou stojí a pomáhají mi.

zobrazit PF 2009

Zillertal (2008-12-15)

Vrátit se zpět ke každodennímu tréninku je celkem těžké a zpočátku to dost bolí. Neváhala jsem proto moc dlouho, když mně spadla do klína nabídka zpěstřit si hned první víkend pobytem v rakouských Alpách. Tři příjemné dny v údolí Zillertal utekly jako voda. Ráno jsem si odbyla běžeckou fázi na krásné cyklostezce podél řeky do Ramsau a pak už jsem celý den brázdila alpské svahy. Počasí přálo, zkrátka jsem si to parádně užila. A o to přeci především jde! :-)

Volno! (2008-12-08)

Třitýdenní volno uteklo jako voda a už jsem zase zpět v tréninkovém  procesu.  Ranní vstávání mně opravdu nechybělo :-).
Čas  to byl ale krásný, zažila jsem  spoustu nových věcí a ani  na vteřinu se nenudila. Volno jsem zahájila promocí a  hned  druhý den mě už čekaly první procedury v lázních Velichovky.  Od mého  bydliště jsou lázně vzdáleny zhruba 25km, proto  jsem zvolila každodenní  dojíždění místo trvalého pobytu.  Do syta jsem si užila slatinných koupelí a  masáží. Kromě  osvědčené masáže horkými kameny, jsem měla možnost vyzkoušet  nově  také čokoládovou masáž, kterou mohu všem vřele doporučit.  Člověk si při ní  náramně odpočinul :-).
Jinak bylo  volno vyplněno vesměs aktivně. Pokud  započítám i extrémně  náročné předvánoční nákupy :-). První sníh mě vylákal  na  hory. Na běžkách sice člověk po tom nicnedělání neměl  nejlepší pocit, ale bílá  krajina mu to vynahradila jinak.  Noční sjezdové lyžování však bylo úplně o něčem  jiném  :-). Také jsem měla možnost zvýšit si hladinu adrenalinu na  boulderu  (horolezecká stěna, kde se leze bez jistících lan).  Ale lezecké boty opravdu  dost tlačí :-). Lodičky ovšem taky  – toho byl absolvovaný ples jasným příkladem  :-).
Velmi  příjemnou akcí byl „návrat do školních lavic“ :-). Dostalo  se mi  velké cti spolu s Bělou Hlaváčkovou, nejúspěšnější  českou účastnicí 13. letních  paralympijských her v Pekingu,  zúčastnit se besedy se studenty náchodského  Jiráskova gymnázia,  kde jsme obě absolvovaly. Pro upřesnění Běla získala na  paralympiádě  2 zlaté, 1 stříbrnou a 1 bronzovou medaili a je rovněž držitelkou  paralympijského rekordu na 50m znak ve své kategorii. Milé  bylo i setkání se  studenty Gymnázia v Jaroměři.
Samozřejmě  je volno dobou, kdy musí člověk  dohnat všechny záležitosti,  na které nemá při každodenním shonu čas. Tedy oběhat  všechny  doktory a úřady. To už tak příjemné není. Co však příjemné  rozhodně  bylo, předvánoční atmosféra a nakupování :-).

Promoce (2008-11-18)

Ihned po příletu z Asie jsem druhý den absolvovala slavnostní ceremoniál promoce v pražském Karolinu, kdy mi byl udělen magisterský titul. Tímto obřadem jsem řádně ukončila vysokoškolské studium.

Hong Kong (2008-11-17)

2. místo Aquathlon Asian Championships
3. místo Hong Kong ITU Triathlon Asian Cup

Po návratu z Hong Kongu jsem zahájila posezónní volno. To zapříčinilo i absenci reportáže, která se s odstupem času píše dost ztěžka.
Krásnější závod jsem si však na závěr sezóny nemohla přát. Nejde ani tak o samotný závod, jako spíše o všechny zážitky okolo. Celou dobu nás provázelo slunečné počasí s teplotami ke 30°C (O to horší byl potom návrat do místních mrazů). Bydleli jsme v nádherném hotelu přímo v Disneyland rezortu. Měli jsme tak možnost navštívit místní zábavní park. Určitě nejlepší atrakcí byla Space Mountain – obrovská horská dráha osvícená pouze hvězdami. Úžasný byl také velký ohňostroj, který se koná každý den těsně před uzavřením areálu. Měli jsme možnost ho sledovat i ze střechy našeho hotelu.
Ale také něco k samotnému závodu :-). Bylo hodně znát, že už je to můj poslední start a že letošní sezóna byla hodně dlouhá a náročná. Už jsem toho od návratu z Korey ani moc nenatrénovala, což bylo v znát. Obě závodnice, které mě porazily, se nyní nachází v úplně jiné fázi přípravy než já. Obě jsou v plném tréninku v Austrálii, kde se právě rozjíždí tamní letní série závodů, a byly na tom momentálně lépe. Třetí místo není rozhodně žádná ostuda.
Po triatlonovém závodě jsme se přesunuli na další z hongkongských ostrovů do hotelu s příznačným názvem Gold Coast. Je to vlastně uměle vytvořená rekreační zóna pro místní obyvatele. Jen to moře by mohlo být čistší :-). Zde se následující den konalo asijské mistrovství v aquatlonu (kombinace 2,5km běh – 1,5km plavání – 2,5km běh). Přece bych takový závod nevynechala, když už jsem byla na místě činu :-). Do závodu jsem však šla hlavně pro zábavu a byla jsem velmi zaskočena dravostí soupeřek.  Z nevinné srandy se vyklubal pořádný boj :-). Odlišné přechody mi daly pořádně zabrat a nemohla jsem se vůbec dostat do rytmu hlavně při plavání. Jsem však velmi ráda za novou zkušenost.
Jediné, co mě mrzí, že jsme v Hong Kongu nemohli zůstat déle ... :-).

Korea (2008-11-06)

1. místo International Triathlon Incheon

Z tropických veder jsme se přesunuli díky pozvání bronzového medailisty ze Sydney Jana Řehuly, toho času trenéra korejské triatlonové reprezentace, do téměř do mrazivé Korey. Teploty zde byly pouze o málo vyšší než v současné době v ČR. Čekal nás tedy poněkud studený závod. Přestože závod nebyl součástí ITU kalendáře, Korejci nám poskytli výborné zázemí a dobře se o nás po celou dobu pobytu starali. Jedinou vadou na kráse ze strany organizátorů byla absence plaveckého bazénu v okolí, tedy jedinou možností k plaveckému tréninku zůstalo moře. Bohužel jsem v letadle chytla nějakou virózu a nebylo mi nejlépe. K rýmě se přidaly střevní potíže, takže jsem na start nešla úplně fit. Při mém zdravotním stavu nebylo možné trénovat ve studeném moři, tak jsem pouze čekala, co se mnou týden bez vody při závodě udělá. Kupodivu se mi neplavalo až tak špatně. Hlavní překážkou byly velké vlny, které s námi pěkně zacvičily. S nevýznamnou ztrátou jsem se hned z depa vydala spolu s čtyřmi dalšími děvčaty stíhat trojici uprchlíků. To se nám podařilo již na 6km a zbytek kola se poté jel v poklidném tempu. Na běhu byla připravena příjemná poměrně členitá trať. Hned v úvodu jsem získala malý náskok, který jsem postupně zvyšovala až do cíle. Závod byl příjemným zpestřením závěru sezóny.

SP Huatulco (2008-10-26)

7. místo Huatulco BG Triathlon World Cup

Mexiko nás přivítalo vskutku hřejivě. Teploty blížící se 40°C by byly pro odpočinek na pláži ideální, bohužel už ne tak pro dvouhodinový závod.
Po téměř 36 hodinové cestě jsme dorazili do typického mexického přímořského městečka, kde nikdo nikam nespěchá a místy by se dalo nazvat  spíše divočinou. Kvalita a povrch místních komunikací byly v dost hrozném stavu a jedna část závodní trati nebyla ještě 12 hodin před startem vyasfaltovaná. Jinak se však pořadatelé zhostili přípravy pečlivě a závod byl po všech stránkách dobře zabezpečen.
Hned druhý den se u mě i přes značnou vrstvu opalovacího krému objevila alergická reakce na slunce, takže jsme se mu musela vyhýbat, co jen to bylo možné :-). Pořadatelé nás zřejmě před velkým horkem chtěli uchránit, tak byl start závodu již v 8 hodin ráno. Jelikož se však ani Mexiku  nevyhnul přechod na zimní čas, startovaly jsme vlastně v 9 a to už teplota dosahovala hodně vysoko. Startovní listina nebyla tentokrát až tak početná, ale co jméno to pojem a záruka nejvyšší kvality. Plavání v teplé vodě se u mě opět projevilo jako problém. Nemohla jsem se o startu srovnat a dostat do rytmu a ztratila tak kontakt s čelem závodu. Všichni jsme se těšili na příjemné rovinaté kolo, jež bylo v Mexiku vždy zaručeno. Tentokrát však bylo všechno jinak. Pořadatelé nakonec sami uznali, že trať byla až extrémně náročná. 8x stoupání ve stylu kolmo vzhůru, které by nám mohli závidět i jezdci TdF,  řádně provětralo řady triatletů. Kolo v tomto terénu odjeté téměř za své bylo opravdu prověrkou a dalo enormně zabrat mým bolavým zádům. Na běhu už jsme se neměla kam posunout a ani zezadu nebyla nikým ohrožována, proto jsem mohla zvolit vlažné tempo, užít si občerstvovačky a hlavně v klidu dorazit do cíle. Ke konečnému 7. místu jsem byla vlastně odsouzena již v úvodním plavání. Jelikož i mé startovní číslo bylo 7, tak jsme si vlastně ani nepohoršila :-).
Toto umístění mi přineslo příjemný zisk bodů, které mě posunuly na konečné  20. místo v celkovém hodnocení Světového poháru pro rok 2008. To  mi pro příští sezonu zaručuje přímý postup na start úvodních závodů zcela nové série závodů Mistrovství světa.  Škoda, že jsem nemohla v nabité olympijské sezóně absolvovat více závodů, započítaly se mi tak pouze 3 z 8 možných, mohla bych tedy v konečném pořadí skončit o dost výš.

Velká pardubická cross-country (2008-10-19)

1. místo - kros 5,7km - 21:15

Posledním běžeckým testem podzimní přípravy byla Velká pardubická  cross-country. Závod konající se týden po světoznámém dostihu Velká pardubická na stejném místě. Taxisova příkopu jsme jako běžci byli naštěstí ušetřeni, přesto na nás čekala pěkná řádka překážek. Mám tento závod moc ráda, ale běhám ho stále s větším respektem. Ze všeho nejdůležitější je pro mě si nic neudělat, protože nerovný terén je velmi zrádný. Závod  byl od počátku rozběhnut v příjemném tempu, z nějž vykrystalizovala tříčlenná vedoucí skupinka žen. Bylo jasné, že tentokrát se o vítězce rozhodne ve finiši. Ten byl pro mě opravdu náročný a řada lidí mě v něm už odepsala. Bojovat se však musí až do konce a mě se tentokrát podařilo vyhrát opravdu o centimetry. Byl to asi nejtěžší finiš v mém životě. A teď hurá do slunného Mexika na poslední závod SP ! :-)

Běh Houšťkou (2008-10-16)

Kros 6km - 20:38

Dalším tréninkem se stal běh v oblíbeném tréninkovém místě legendy české atletiky - Emila Zátopka. Závod provázelo dokonalé krosové počasí - déšť. Proto se také závodníci místy bořili do pěkného bahna :-). Jelikož ženy měly od pořadatelů vypsánu trať dlouhou pouze 1.500m, byla jsme nucena absolvovat 6km s muži. Mezi nimi jsem obsadila 3. místo :-). Při závodě panovala velmi přívětivá atmosféra a určitě byl milým zpestřením závěrečné přípravy před SP v Mexiku.

Cena Metuje (2008-10-11)

1. místo - Běh 10km - 36:01

Jeden z tradičních podzimních východočeských běhů s dlouhou tradicí na start letos přilákal početné pole běžců. Závod se koná v malebném údolí řeky Metuje s otočkou v Pekle. Jenom ten poslední "kopeček" dává běžcům většinou celkem zabrat :-). Jelikož se na start postavila řada kvalitních mužů, byla jsme odsouzena bojovat na trati od 2. kilometru sama, protože jsem nebyla ochotná akceptovat jejich úvodní nasazené tempo. To se podepsalo zejména na výsledném čase. I tak je to však na této trati velice kvalitní čas, který mě zařadil v mužské konkurenci na 16. příčku.

On-line rozhovor (2008-10-10)

A jak tedy nakonec celý rozhovor dopadl si můžete přečíst zde:
http://nachodsky.denik.cz/online_rozhovory/online_frintova_nd.html

Výtah: http://nachodsky.denik.cz/ostatni_region/on-line-s-triatloniskou-a-olympionickou-.html

On-line rozhovor (2008-10-06)

Pokud by měl někdo zájem se mě na cokoli zeptat, má jedinečnou možnost v pátek 10.10.2008 mezi 14 a 15 hodinou, kdy budu odpovídat on-line pro Náchodský deník.
Otázky můžete zasílat již nyní na e-mail: michal.rojsl@denik.cz.

Sport foto 2008 (2008-10-04)

2. října měla na Staroměstské radnici vernisáž tradiční výstava Sport foto, věnovaná sportovním fotografiím roku 2008. "Fotografie zachytí to, co neumí branky, body, sekundy," uvedl při zahájení předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. Výbor pořádá výstavu spolu s Klubem sportovním novinářů.
Jelikož největší letošní sportovní událostí byla bezesporu olympiáda, je mi velkou ctí, že se mezi vystavovanými fotkami objebvila i má fotgrafie.
Návštěvníci mají možnost výstavu shlédnout do 2. listopadu 2008 a vstup je zdarma. Takže pokud si chcete připomenout zlaté úspěchy českých olympioniků nebo třeba nejslavnější snímek, jenž dostal v roce 1958 na World Press Foto v Haagu, neváhejte:-)))

SP Lorient (2008-09-27)

DNF Lorient BG Triathlon World Cup

Bohužel dnes už mé vystoupení tak radostné nebylo. Co mě z dnešního závodu opravdu těší, je povedené plavání a nejrychlejší první depo, které mě ihned katapultovalo do prvního balíku. Příčin, proč jsem nemohla ve výborně rozjetém závodě je více, ale hlavním faktem je, že se opět na plno obnovila bolest zad, která mi na kole znemožnila akceptovat nastavené tempo. Pravdou je, že jsem v posledních týdnech měla spíše studijní, než tréninkové starosti, ale i přesto jsem zvládla řadu kvalitních tréninků, které naznačovaly slibnou formu. Možná i pondělní tvrdý běh na dráze přispěl svou kapkou do mlýna, neboť jsem se z něho nestačila řádně zregenerovat a samozřejmě takřka mrazivé počasí, které v uplynulých dvou týdnech doma panovalo, a bránilo kvalitním cyklistickým tréninkům a podmínilo i zmíněnou bolest v zádech. Hrozně mě mrzí nedokončený závod, ale zdraví mám prostě jen jedno. Absolvuji v příštích dnech pár lékařských vyšetření a uvidím, zda ještě v letošní sezóně absolvuji nějaký další závod.

Ukončení studia (2008-09-24)

Tak mi padl  obrovský kámen ze srdce. Poté, co jsem minulý čtvrtek zdárně obhájila diplomovou práci, jsem dnes úspěšně zvládla i státní závěrečné zkoušky na katedře Antropologie a genetiky člověka PřF UK. Mnohdy nebylo jednoduché skloubit náročné studium s ještě náročnějšími tréninky, ale opravdu, když se chce, všechno jde. Doufám, že třeba i toto pomůže v motivaci mladším závodníkům, kteří vesměs s přechodem na vysokou školu svou sportovní kariéru ukončí.

Další víkendový „double“ (2008-09-14)

Liberec (2008-09-14)

2.místo Běh po stopě Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 (kros 6,7km)

Kdybych věděla, jak vypadají tratě v Liberci, asi bych svou nedělní účast více uvážila :-). Areál ve Vesci je sice krásný a napjatě očekává zimní souboje MS, naše trať však byla extrémně náročná. Prudké seběhy střídaly ještě strmější výběhy, to vše na dvou okruzích. Trochu očistec :-).Taktika pro dnešní den byla úplně jiná. Hlavně ve zdraví přežít ! :-). Měla jsem strach ze zbytečného  vymknutí kotníku, které nebylo těžké si na této trati přivodit. Začala jsme tedy hodně opatrně, nechala Petru Petrou a soustředila se na přežití :-). Běh byl velmi výživnou silovou přípravou. Bylo jen škoda, že se nedostavilo více účastníků. Zřejmě to bylo ovlivněno předchozím nočním během v Praze a také už téměř zimním počasím. Po posledním letním týdnu, který v ČR skončil, se teplota vyšplhala sotva k 10°C. Ceny závodníkům předávala olympijská vítězka Kateřina Neumannová.

Praha (2008-09-13)

8. místo Testo Night Grand Prix (Běh 5km)

Výborná atmosféra v centru Prahy vyburcovala pěknou řádku lidí nejen k samotné účasti v závodu, ale také k dosažení výborných časů na trati, která nás provedla mj. i přes Karlův most. V kvalitní konkurenci zahraničních běžkyň jsem obsadila 8. místo. Závod byl velmi rychle rozběhlý.  Podařilo se mi však zvolit akurátní tempo, ze kterého jsem až do samotného závěru nemusela slevit. Jediné, co mě může trochu mrzet je, že jsem ve finiši neměla více sil na souboj s Petrou Kamínkovou o české prvenství :-). Přesto jsem velmi spokojená hlavně s dosaženým časem: 16:13, který je mým osobním rekordem na 5km, a nevěřila bych, že můžu běžet tak rychle :-).

Rozhovor (2008-09-10)

http://www.behy.cz/2008091003-rozhovor-vendula-frintova-z-olympijskeho-pekingu-do-nocni-prahy.html

Nabitý víkend (2008-09-07)

EP Kedzierzyn-Kozle (2008-09-07)

1. místo ITU Triathlon Premium European Cup Kedzierzyn-Kozle

V předchozích letech mi nabitý závodní program start na závodě EP v Polsku znemožnil. Byla jsem proto ráda, že jsem se letos konečně, i když trochu zmožená ze soboty, mohla zúčastnit. Popravdě jsem se necítila před startem nejlépe. Z vody jsme vylézala těsně za první skupinou. Hned v prvním kilometru cyklistiky se mi podařilo skupinku dojet, což bylo pro celý závod rozhodující. Na kole pravidelné střídání zpestřovala nástupy jedna z polských závodnic. Já byla ráda, že jedu, a na běh se mi ani moc nechtělo:-). Závěrečných 10km jsem  tedy rozběhla raději zvolna s ostatními. Tempo se mi však zdálo až příliš pomalé, tak jsem se na druhém kilometru odpoutala a ve svém rytmu doběhla pro vítězství. Opravdu mě příjemně překvapila vzorná polská organizace, jen na vyhlášení vítězů jsme čekali poměrně dlouho:-).

MČR družstev – Třebíč (2008-09-06)

2x 2. místo (3.000m; 1.500m)

Po dlouhé době jsem se zase jednou proběhla na dráze:-). První zářijový víkend panovala v Třebíči téměř tropická vedra. Oba pražské i brněnský tým značně posílily, tak na náš tým zbyl pouze boj o „brambory“. Ke čtvrtému místu svého družstva jsem přispěla dvěma druhými místy v bězích na 3.000 a 1.500m. Časy nepatřily k nejrychlejším, bodový zisk byl v obou závodech důležitější.

MČR Sokolov (2008-08-30)

1. místo Mistrovství České republiky v olympijském triatlonu

V příjemném prostředí koupaliště Michal v západočeském Sokolově se konalo Mistrovství ČR v olympijském triatlonu.
Po návratu z Olympiády nezbýval na trénink vůbec čas, tedy jsem sama byla překvapena, jak hladce se pro mě závod vyvíjel. Celkem s přehledem jsem si ve vodě kontrolovala pozici v první skupině. Na kole se brzy utvořila čtyřčlenná skupinka, v níž jsme se snažily spolupracovat, ale též se moc neunavit :-). Závěrečný běh svým terénem místy připomínal spíše Xterru. Již v úvodu jsem si vytvořila dostatečný náskok, který se mi během dvou pětikilometrových okruhů dařilo ještě zvyšovat. Doběhla jsem si tak pro třetí republikový titul v řadě.
Prostředí závodu bylo pěkné a příjemné, ale bohužel ne zcela důstojné republikovému šampionátu. Diváckou kulisu tvořili vesměs rodinní příslušníci závodníků, ani trať kola nebyla zabezpečena. Se stále se snižujícími prémiemi v ženské kategorii se nikdo nemůže divit, že nejlepší závodnice dávají přednost lukrativnějším podnikům v zahraničí.

Olympijské zážitky (2008-08-23)

V Pekingu jsme strávili dalších pár dní a zažili spoustu zážitků. 19.8. byl na programu triatlonový závod mužů, který s sebou přinesl nejedno překvapení a nádherný dramatický finiš. Simon Whifield i Bevan Docherty získali již druhou olympijskou medaili, ale vítěz byl tentokrát vskutku nečekaný – Jan Frodeno. Bylo mi líto Javiera Gomeze, který byl největším favoritem, a zbylo na něho pouze 4. místo.
Třikrát jsme měli možnost nahlédnout do Ptačího hnízda. Dvakrát jsme při tom byli svědky světového rekordu. Burácející tribuny nejsou dostatečnou reflexí neopakovatelné atmosféry.
Vidět na vlastní oči hvězdy, které jsem dosud vídala pouze v televizi, je pro mě zadostiučiněním za dřinu, kterou jsem věnovala přípravě.
21.8. můj olympijský „sen“ skončil a po dlouhé cestě jsem zase opět na chvíli doma.

Olympijský závod (2008-08-19)

23. místo Olympijské hry Peking 2008

V první řadě musím na tomto místě poděkovat trenérovi, který mě dovedl dlouhou cestou až sem a výborně na závod připravil!!!
Olympijský závod jsem se smíšenými pocity dokončila na 23. místě. Jedná se o nejlepší český ženský výsledek na OH, ale přeci jen by bylo pěkné posunout ho ještě o kousek výš.
Výborně jsme odstartovala a cítila se velmi dobře. Na první bójce jsem se ocitla v první třetině startovního pole, ale bohužel po úmyslném zásahu jedné soupeřky jsem ztratila kontakt s vedoucí skupinou. Tento incident mě tak vyřadil z boje o první desítku. Dlouho jsem nemohla pochopit, že někteří lidé jsou tak zlí, ale bohužel takový je život. Z vody jsem nakonec vylézala s minutovou ztrátou po boku dobrých cyklistek. Dobrou spoluprací jsme dojely druhý balík, jenže pak začalo tempo upadat a ztráta na první skupinu narůstat. Do T2 jsme si přivezli dvě minuty a to je bohužel na výborné závodnice vepředu hodně. Po přepáleném začátku jsem se na běhu dostala do svého tempa, ale na více než 23. místo to bohužel nestačilo.
Na stupních vítězů se nekonalo žádné překvapení. Emma Snowsill dala již v prvním okruhu všem soupeřkám najevo, že dnes je její den. Musela se před ní sklonit i „královna“ Vanessa Fernandes. Třetí místo získala  Emma Moffat.

Předzávodní program (2008-08-17)

16. srpna byl na programu trénink přímo na tratích triatlonu v Chanpingu. Tratě zůstaly beze změn, takže jsme věděla, co mě čeká. Po oficiálním cyklistickém a plaveckém tréninku následoval brífink, kde jsme se vybírali  pozice na startovním mole. Na rozdíl od ostatních závodů probíhá na Olympiádě tzv. tajná volba, tudíž místa, která si vybrala TOP 10, jsou odtajněna až na konec.
Den před závodem bylo na programu klasické rozcvičení. V olympijské vesnici se však nelze při této rutinní záležitosti obejít bez překvapení. Na kilometrovém okruhu jsme míjeli řadu hvězd v čele s vytrvaleckou legendou Hailem Gebrselassiem a nyní dvojnásobným olympijským šampionem Kenenisou Bekelem. Příjemné nabuzení před závodem. Rozjetí na kole bylo mezi místními rikšami trochu o život, ale i to jsme zvládli a mohli se těšit na závod.

Olympijská vesnice (2008-08-15)

15. srpna jsme se přímým letem přesunuli do Pekingu. Uvítal nás zástup vzorně připravených dobrovolníků, kteří nám pomohli s přesunem do vesnice. Olympijská vesnice je opravdu nádherná. Každý tu najde vše, co potřebuje. Hned při první cestě do jídelny jsme litovala, že jsme nechala na pokoji foťák. Když jsme se zabydleli, vyrazili jsme do „Kostky“ na plavání. V bazénu vládla skvělá atmosféra, Micheala Phelpse jsme však nepotkali :-). Ještě jsme obhlédli okolí Kostky a Hnízda.

Jeju (2008-08-05)

Po letecké ose Praha - Istanbul - Soul jsem se společně  s trenérem a další českou účastnicí OH Lenkou Zemanovou přesunula na korejský ostrov Jeju. Přivítaly nás vysoké teploty a vlhkost obdobná Pekingu, takže ideální místo k závěrečné přípravě a aklimatizaci. Jeju zvolilo k přípravě 90% triatlonových reprezentací a je velmi přínosné vidět při tréninku Javiera Gomeze a další. 

SP Tiszaujvaros (2008-07-13)

6.místo

Posledním závodem před OH pro mě byl Světový pohár v maďarském Tiszaujvarosi. Závod byl záměrně zvolen kvůli klimatickým podmínkam, jež věrně simulovaly blížící se olympijský závod. Teplota vzduchu se šplhala ke 40°C, pouze smog chyběl :-). Po velmi špatném plavání jsem se propracovala v cyklistické části do druhé skupiny. Mezi závodnicemi však chyběla chuť spolupracovat, tudíž místo snížení náskoku na vedoucí pětici, naše ztráta výrazně narostla. Ani druhý nejlepší běh tak nestačil na více než šesté místo.
Do startu olympijského závodu zbývá pět týdnů, které budou věnovány intenzivnímu tréninku a odpovídající regeneraci.

Olympijské hry (2008-07-09)

Profily účastníků olympijského závodu v triatlonu nalezente na: http://www.triathlon.org/olympics/athletes.php

ČP Tábor (sprint triatlon) (2008-07-06)

2. místo

Po sobotním mistrovském závodě a projetí náročné cyklistické trati jsem na vítězství v pohárovém závodě nepomýšlela. Závod jsem si chtěla užít a hlavně šetřit síly na mnohem důležitější akce, které jsou přede mnou.

MČR Tábor (Běh 5.000m) (2008-07-05)

4. místo - 17:03,08

Téměř po roce jsem opět měla možnost změřit na mistrovství republiky své běžecké síly s českou vytrvaleckou špičkou. Až do posledních dvou okruhů jsem se pohybovala vpředu na druhém místě. Bohužel v závěru prokázaly specialistky dlouholeté dráhařské zkušenosti a já se musela spokojit se 4. místem. Výsledný čas mohl být určitě trochu rychlejší :-).

EP Holten (2008-06-27)

3. místo

Neplánovaný úraz v Německu zpřetrhal mé další plány. Po přesunu domů bylo hlavním cílem opravit rozbité kolo. Bohužel toto se do konce týdne nepodařilo. Pro další závod jsem tedy musela oprášit trochu nostalgie a nasednout na staré. Do závodu jsem  šla velice unavená po psychické i fyzické stránce, daný výsledek je toho dokladem. Chyběla motivace i chuť bojovat.

EP Schliersee (2008-06-21)

DNF

Po návratu z mrazivé Kanady jsem se doma již dostatečně ohřála při velmi kvalitních trénincích a vyrazila na svůj oblíbený závod do německého Schliersee. Závod Alpen-Triathlon byl pro tento rok zařazen do série Evropských pohárů, tudíž se na startu objevil i německý olympijský tým. Konečně jsme si spravila náladu v plavecké části, kdy jsem pohodlně vyplavala v první skupině. Náročná cyklistická část, jíž je Alpen Triathlon pověstný, je mojí oblíbenou. Bohužel letos tomu osud nechtěl a v předposledním sjezdu jsem se vybourala. Zdálo se, že je vše v pořádku, tak jsme nelenila a rychle nasedla zpět, abych znovu dohnala první balík, což se mi brzy povedlo. Před námi již bylo pouze závěrečné pětikilometrové stoupání. Bohužel při řazení se mi namotala přehazovačka do zadního kola. Tento defekt způsobila ohlá patka, která byla zdeformovaná předchozím pádem. Kopec jsme si tedy vyšla pěkně po svých s kolem v ruce. Parádní konec závodu :-(.

MS Vancouver (2008-06-08)

36. místo - Vancouver BG Triathlon World Championships

Přestože poslední běžecké i plavecké tréninky ukazovaly velice dobré výsledky, musela jsem v Kanadě bojovat hlavně s krutými podmínkami místního počasí. Plavecké časy v bazénu na úrovni osobních rekordů naznačily, že bych se mohla pohodlně skrýt do plavecké skupiny, ale bohužel voda o teplotě 12°C mé naděje pohřbila. Přestože jsem na sobě měla poctivou vrstvu hřejivky a zateplovací alobalovou folii, nemohla jsem v tak studené vodě podat maximální výkon, dezorientovaná se ocitla úplně mimo ostatních závodnic a vylezla sice s minimální, ale osudovou ztrátou na hlavní pole. Byla jsem tak odsouzena bojovat ve druhém cyklistickém balíku, který nebyl zrovna příkladnou ukázkou vzájemné spolupráce. Přestože jsem jezdila hodně na špici a snažila se zvednout aktivitu ostatních, začala jsem v 11°C pořádně promrzat. Zde bych ještě ráda poděkovala Tomáši Báčovi za zapůjčení „pracovních“ rukavic, bez nichž bych zajisté zkřehlými prsty nemohla přeřadit. Z obrázků jsem pořád nevěřila, že si člověk není v depu schopen nazout běžecké boty, ale kdo to nezažije na vlastní kůži, prostě neuvěří. Totálně promrzlé nohy se nebyly schopné rozběhnout, ale bylo mi ctí dokončit závod, ve kterém byly mrazivé podmínky větší výzvou než soupeři. 

ČP Poděbrady (2008-06-01)

3. místo

Rozcvičkou před MS byl závod Českého poháru ve sprint triatlonu. Po hodně náročných posledních 14 tréninkových dnech jsem se musela spokojit se třetím místem.  Závod však byl brán výhradně jako trénink, tudíž s sebou nenesl žádné velké očekávání.

Fotogalerie (2008-05-24)

Po delší době byly přidány nové fotky do fotogalerie.

Kompresní podkolenky SL3 (2008-05-23)

Do okruhu sponzorů, kteří přispívají k mé kvalitní tréninkové přípravě se začlenil i Petr Vabroušek. Sponzorsky mi poskytl kompresní podkolenky SL3, které umožňují zlepšení regenerace a podporují dosažení maximalního výkonu.
Prostřednictvím svých stránek mu tímto děkuji!

EP Brno (2008-05-19)

Ještě jsem se řádně nestihla oklepat z onemocnění posledních dní, přesto jsem se rozhodla nastoupit k EP v Brně, neboť se jednalo o domácí podnik sponzorovaný generalním klubovým sponzorem, jímž je firma Ekol. Bohužel doznívající viroza i výpadek v tréninku mně nedovolily závod dokončit. Přestože úvodní plavání a kolo bylo celkem bez problémů, v běhu už mé tělo nebylo schopné danou zátěž vstřebat.

Nyní jsem již v plné přípravě na MS, které se koná 8.6. v kanadském Vancouveru.

ME Lisabon (2008-05-10)

S velkým očekáváním jsem 8.5. odcestovala na ME do portugalského Lisabonu. Startovní listina byla ochuzena o řadu elitních evropských závodnic, dávajících přednost přípravě na Olympijské hry, tudíž na trati ležela šance na dosažení kvalitního umístění. Bohužel osud tomu nechtěl a ani tentokrát se mi nepodařilo prolomit prokletí evropských šampionátů. Před závodem mě skolila viroza a závod jsem tak byla nucena sledovat pouze v TV z hotelové postele.

Pardubická devítka (2008-04-30)

Jako poděkování firmě Mizuno za sponzoring jsem se v rámci tréninku zúčastnila městského běhu v Pardubicích konaného v rámci běžeckého poháru Mizuno Cup. I přes brzký start po návratu z Asie jsem lehce vyhrála a téměř o minutu vylepšila traťový rekord.
1. místo - 33:27 (9,6km)

World Cup (2008-04-26)

3. místo - BG Triathlon World Cup Tongyeong

První SP, jehož jsem se letos zúčastnila, se konal v jihokorejském Tongyeongu. Do závodu jsem nastupovala s obavami, zda se zúročí kvalitní tréninková dřina. Necítila jsem se nejlépe, neboť po návratu z teplých krajin mě sužuje alergická vyrážka a ani místní podmínky: voda 15°C, vzduch 17°C se silným větrem nepatří mezi mé oblíbené. Závod se však nad očekávání vydařil. Již po plavání jsem se ocitla v první skupině, která se na kole díky aktivitě Nicoly Spirig rozšířila a do druhého depa přijelo pohromadě zhruba 20 děvčat. Prvních 5km jsem běžela celkem pohodlně s pozdější vítězkou Samanthou Warriner. Bohužel na 7km přišla malá krize, která mě vyřadila ze souboje o druhé místo. Každopádně se třetím místem v konečném pořadí jsem spokojena.

Záznam závodu: http://www.youtube.com/watch?v=H7yAzCLl7sk

Duatlon Gernika-Lumo (2008-04-20)

1. místo Internacional Sprint Duatlon Gernika-Lumo

Před prvním ostrým startem do nové sezony jsem podnikla malý výlet do španělského města Gernika, které bylo za druhé světové války vybombardováno. Ve zdejším sprint duatlonu jsem obhájila loňské vítězství.

Soustředění JAR (2008-04-12)

Čtyři týdny tréninkové dřiny v Africe utekly jako voda a 11.4.2008 jsem se po 32 hodinovém letu ocitla opět na české půdě.
Tréninkové dny jsem si zpestřila návštěvou nejrozlehlejšího národního parku Pilanesberg, zábavného parku Sun City a lví farmy, kde jsem měla možnost pochovat si třítýdenní lvíče. Byl to jeden z nejsilnějších zážitků, které jsem si z Afriky přivezla

Soustředění JAR (2008-03-27)

Po 14 dnech strávených v ČR jsem se 16.3.2008 vypravila polykat další tréninkové dávky - tentokráte do JAR. Slunná Afrika mě nepřivítala vůbec přívětivě. Letiště Johannesburg: 10°C, déšť a zavazadlo se všemi věcmi v nedohlednu :-))) Netřeba však zahálat, kolo dorazilo, a tak se druhý den v dešti přeci jen trénovalo:-)))
V dalších dnech již Afrika ukázala svou příznivější tvář a teploty se začaly šplhat k  30°C.
Městečko Potchefstroom je vyhlášeným tréninkovým střediskem, proto tu není nouze o zajímavé tváře ze všech koutů světa. K početné skupině patří rovněž čeští atleti v čele s Janem Železným v nové roli trenéra.

Pečecká desítka (2008-03-09)

Prvním tréninkovým závodem v nové sezoně byl závod na 10km ve středočeských Pečkách.
1. místo – 35:21

Soustředění Lanzarote (2008-03-09)

V termínu 14. – 28.2.2008 jsem absolvovala první letošní VT v teple. Podmínky ve
středisku Club La Santa byly výborné. Jedny z nejlepších, co jsem doposud měla možnost vyzkoušet. Zpestřením byly společné plavecké tréninky s tréninkovou skupinou
Elizabeth May, kterou společně se mnou rozšířil i stříbrný medailista z OH v Sydney Stephen Vuckovic a  Thomas Hellriegel, přezdívaný Hell on Wheels. Tréninkový plán se podařilo dodržet a již nyní se těším na následující VT do JAR.

Zimní příprava (2008-01-26)

Ve dnech 5. - 11.1. a 19. - 25.1.2008 jsem se zúčastnila zimního soustředění pod záštitou OSMV a ČSTT. Soustředění na Mísečkách bylo zaměřeno převážně na objemovou přípravu a doplněno o společné plavecké tréniky.

PF 2008 (2007-12-23)

Přeji všem příznivcům příjemné prožití vánočních svátků.
Hodně zdraví, štěstí, lásky a úspěchů v novém roce!

World Cup (2007-10-09)

3.místo Rhodes BG Triathlon World Cup

Mistrovství ČR v silničním běhu na 10km (2007-10-09)

2.místo 111. ročník závodu Běchovice - Praha

Asian Cup (2007-09-23)

3.místo Hong Kong ITU Asian Cup

World Cup (2007-09-15)

34.místo Peking BG Triathlon World Cup